Rostlinné akvárium – jak a čím hnojit?

hnojiva pro akvarijní rostliny

Aby každá rostlina dobře rostla, potřebuje živiny. V akváriu tomu není jinak. Na trhu je ale velké množství hnojiv pro akvarijní rostliny, některá kvalitní, některá průměrná, a aby to náhodou nebylo úplně snadné, každý máme jinou vstupní vodu s různými parametry a obsahem potřebných živin.

A když ještě zmíním, že problémy nastávají nejen při nedostatku živin, ale také při jejich nadbytku, kdy dochází k blokaci příjmu některých prvků rostlinami, mimo to je dobré udržovat alespoň částečně určitý poměr mezi živinami, může se zdát přihnojování akvarijních rostlin jako velmi složitá činnost. Velkou část potíží za nás vyřešili výrobci kvalitních hnojiv a na nás už zbývá jen vychytat dávkování a vytvořit v akváriu rovnováhu mezi osvětlením a živinami.

Za dobu, co se věnuji akvarijním rostlinám, jsem si vyzkoušel desítky levných i dražších hnojiv při různých podmínkách na stovkách různých rostlin. Mimo jiné beru v potaz zpětnou vazbu od dalších akvaristů, abych mohl lépe zhodnotit hnojiva ve více podmínkách.

Zázračná hnojiva, která bez rozmyslu nalijete do akvárka a najednou budete mít luxusní rostlinné akvárium, neexistují. Tak to prostě nefunguje. Vždy je potřeba vychytat dávkovaní podle množství a druhů rostlin, intenzity a délky osvětlení a podle toho jestli přidáváme CO2 z láhve nebo ne. Kvalitní hnojiva většinou mají vychytanější dávkování pro více typů akvárií a zároveň se dávkují denně před rozsvícením akvária. Což rostliny ocení, především ty náročnější. Tohle jsou v podstatě nejdůležitější základní informace o hnojení, které zajistí zdravé rostlinné akvárium bez řas.

anubisarko buckarium 120l rostlinne akvarium 2

Že je potřeba hnojit s rozmyslem tedy již víme. Znamená to, že pokud máme plné akvárium rychle rostoucích rostlin, tak je spotřeba živin o dost vyšší, než v akváriu s pár kusy pomalu rostoucích rostlinOd čeho se tedy odrazit? Vždycky jsem začínal s dávkováním podle výrobce daného hnojiva a to nejmenší uvedenou dávkou pro daný typ akvária (přidat se v případě potřeby dá vždycky). Důvod je prostý. Projevy nedostatku živin jsou v podstatě stejné, jako když přehnojíte, neboť rostliny se k živinám nedostanou. Což mnohdy bez testování vody může vést k mylnému dojmu, že je živin málo, tak musíme přidat, protože pak se budou mít rostliny určitě lépe. Což vede ještě k většímu přehnojení a zhoršení situace. Jenže i tohle má jednoduché řešení a tím je pravidelná výměna vody, která zabrání hromadění některých prvků v nadlimitní míře. A poslední drobnost je, že pokud vím, že mám ve vstupní vodě hodně dusičnanů (brněnská voda má cca 30 mg/l), tak dusík prostě nepřidávám. Nyní k samotným hnojivům.

Potřebujete poradit s výběrem hnojiv z našeho e-shopu? Ozvěte se nám: info@surpan.cz

PMDD
PMDD (z anglického překladu něco jako „hnojivo chudého muže“) je „sada“ několika sáčků obsahující makro a mikro prvky pro zdárný růst rostlin. Doporučuji vždy namíchat zvlášť makroprvky do samostatné lahvičky a do druhé mikroprvky. Osobně jsem si dával zvlášť ještě KNO3 a případně i KH2PO4, které nejsou součástí základní sady.
 Prodává se jako sypká směs v několika sáčcích, ze kterých si pak doma namícháte „čerstvé“ hnojivo. Pro namíchání mikroprvků používejte destilovanou vodu, pro makroprvky stačí vodovodní. Cena do 50 Kč za jednu dávku, což vystačí asi na měsíc do 300 litrového rostlinného akvária.
Dávkování PMDD dle výrobce: denně, nejlépe ráno 1 až 2 mililitry pro běžná akvária, 3 až 5 mililitrů pro rostlinná akvária a to z každé lahvičky (mějte zvlášť makro i mikro prvky). Vybrat si můžete buď to PMDD s Tenso cocktailem vhodné pro akvária s kyselou vodou (pH <7), nebo PMDD plus vhodné i pro akvária se zásaditou vodou (pH >7).

Jak jsem PMDD dávkoval já: PMDD jsem přidával do většiny svých rostlinných akvárií, jak k nenáročným rostlinám (bez přidávání CO2), tak k rostlinám středně náročným s přídavkem CO2. Vodu mám „brněnskou“, která je docela tvrdá, pH přibližně 7,6, v akváriích s CO2 se pH snížilo na nějakých 7,2 až 7,4. Obsah dusičnanů NO3 se ve vstupní vodě pohyboval něco mezi 30 až 40 mg/l, což je hodně. Když jsem PMDD pořídil poprvé, zkusil jsem jak PMDD Plus, tak s Tenso. Mým předpokladem bylo kvůli parametrům vody, že PMDD Plus bude jasná volba. Nakonec to dopadlo naopak a lepších výsledků jsem dosáhl při použití PMDD s Tenso cocktailem. I tak bylo nutné zkoušet, co mým akváriím bude vyhovovat nejvíc. Ze začátku jsem se nevyhl ani zelené řase. Po pár měsících se mi povedlo dosáhnout rovnováhy mezi světlem a živinami, rostlinám se začalo lépe dařit, řasy postupně ustupovaly, až zmizely úplně. Co zabralo? PMDD s Tenso jsem přidával denně, ráno před rozsvícením akvária. Do nádrží s velkým podílem rychlerostoucích rostlin jsme dával přibližně 3 – 4 ml mikroprvků, stejně tak 3 – 4 ml makroprvků. Obě složky jsem si míchal jednotlivě. Kvůli vyššímu obsahu NO3 ve vodě jsem si připravil třetí lahev se složkou KNO3 (je součástí obou PMDD), abych mohl přidávat v menších dávkách podle potřeby. V této době se mi na anubiasech objevovala flekovitá řasa, přidal jsem tedy čtvrtou lahev s fosforečnany (KH2PO4). Chvíli to sice trvalo, ale časem byly anubiasy krásně čisté.

Shrnutí: PMDD je velmi dobré hnojivo, které jsem používal mnoho let. Obsahuje vše co rostliny potřebují (krom fosforu), ten se ale dá v případě potřeby přidat pomocí KH2PO4 (projevy nedostatku fosforu). Další výhodou je jeho velmi dobrá cena a možnost namíchání si vše podle potřeb rostlin. Nevýhodou je pak jeho kratší životnost po namíchání (asi měsíc, mikroprvky skladujte dobře označené v lednici) a potřeba si jej pravidelně míchat. Mám s ním dobré zkušenosti u nenáročných a středně náročných rostlin.

PMDD hnojivo

Tekutá hnojiva

Hodnotit hnojiva podle kvality není vůbec jednoduché. To, že někomu nějaké hnojivo nefunguje nemusí znamenat, že není kvalitní. Možná jen není srozumitelné dávkování, nebo může jít o lajdácký přístup akvaristy, který nečte návod, nebo ignoruje potřebu výměny vody. Dlouho jsem uvažoval, jakým způsobem co nejlépe ohodnotit hnojiva, která jsem si vyzkoušel, ale i ta, která používá moje okolí. Sběr dat, ankety, vlastní zkušenosti, testování, zkušenosti dalších rostlinkářů a zákazníků, to vše jsem se pokusil seskupit do tří kategorií. Pořád je nutné brát to především jako můj osobní názor.

Kategorie tekutých hnojiv (podle Surpana)

Velmi kvalitní tekutá hnojiva, aby si udržela své výborné hodnocení mezi akvaristy, musí splňovat několik zásad. Musí zlepšit růst a nejlépe i vybarvení rostlin oproti původnímu stavu, musí fungovat ve většině akvárií (což je při těch všech proměnných velmi náročné) a to jak u nenáročných rostlin, tak rostlin náročných a citlivých. Dávkování musí zvládnout akvarista začátečník, zároveň je potřeba mít prvky jednotlivě pro aquascapery a „holanďany“. 
Do této kategorie jsem zařadil hnojiva značek ADA, MasterLine, AquaGrowerAquaRebell, Tropica, Seachem.​

banner clanek hnojiva masterline 3

Dobrá tekutá hnojiva pak postačí pro nenáročné a středně náročné rostliny, ty budou zdravé, slušně vybarvené. Pro snadnější dávkování jsou vhodná pro začínající akvaristy, některá se dávkují týdně (což samozřejmě neznamená, že je nelze dávkovat denně, což určitě doporučuji). Náročnějším uživatelům většinou stačit nebudou, citlivější rostliny budou růst jak na houpačce.
Do této kategorie jsem zařadil hnojiva značek EasyLife, Allfa, Rataj, Profiplants. Také sem řadím PMDD.

Slabší tekutá hnojiva jsou podle mého taková, která nezapadají ani do jedné z výše uvedených skupin. Výsledky po přidání těchto hnojiv jsou většinou minimální, nebo žádné. Více akvaristů má spíše negativní výsledky. Což stále neznamená, že jde o hnojivo nepoužitelné. Může ale fungovat při specifických podmínkách, které nejsou příliš časté.
Do této kategorie jsem zařadil hnojivo Hu-Ben Akvaflor.

2. Jakou značku tekutých hnojiv pro akvarijní rostliny považujete dle svých zkušeností za nejlepší?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Tekutá hnojiva AquaGrower

Když se mi dostalo možnosti vyzkoušet si jako tester hnojiva, na jejichž vývoji více než 5 let pracuje český akvarista zabývající se holandskými akvárii s velmi náročnými rostlinami, neváhal jsem. V tu chvíli jsem totiž řešil své rostliny rodu Rotala a jejich občasné potíže se zakrslými vrcholy. Přechod na AquaGrower – Honzovo hnojivo jsem prováděl postupně (nejprve ve dvou akváriích), po prvních výsledcích pak na celou svou sbírku (více než 160 druhů a forem akvarijních rostlin). Nyní jej dlouhodoběji dávkuji denně do všech svých 15 akvárií (4x akvária s CO2, 11x bez přidávání CO2) a měnit nehodlám.

Více než 10 let jsem používal PMDD, se kterým jsem byl spokojen. Začátky s PMDD nebyly úplně snadné, než se mi podařilo přijít na dávkování vhodné pro má akvária. Výhodou PMDD byla mimo jiné i cena, nevýhodou, která mě časem stále více štvala, bylo nutnost častého míchání hnojiv.

Čím mě zaujalo? Především vyváženým poměrem živin, vysokou koncentrací (tedy nízké dávkování) a nízkou cenou, v porovnání s dalšími velmi kvalitními značkami akvarijních hnojiv. PMDD je samozřejmě levnější, ale už jen z důvodu, že si nemusím minimálně každý měsíc rozmíchávat 4 jednotlivé složky PMDD, byl přechod snazší. Mimo to se rostlinám na novém hnojivu daří lépe, zlepšilo se vybarvení červených rostlin, náročné a citlivé rostliny vypadají velmi dobře, rotaly již nemají zakrslé vrcholy. Ukázky akvárií, kde akvaristé používají hnojiva AquaGrower si můžete prohlédnout na stránkách výrobce: Reference AquaGrower.

banner clanek aquagrower hnojiva ceska honzovo hnojivo 6

Jenže jak si vybrat, když je na výběr z tolika lahví?

Sady AquaGrower Complex a Complex Light jsou vhodné pro většinu akvárií.
Máte-li celkový nedostatek živin, včetně dusičnanů a fosforečnanů a akvárium s objemem vody nad 100 litrů, nejlépe se hodí sada Micro a Macro Complex: (sada Complex). Pro akvária do 100 litrů je vhodná sada Micro a Macro Complex Light: (sada Complex Light). 

Co je důležité u tohoto hnojiva? Nepřekračovat stanovené dávkování. Je totiž silně koncentrované a mohlo by dojít k přehnojení. Doporučuji tedy začít na trošku menší dávce než je v návodu na lahvi a postupně v případě drobných projevů nedostatku živin trošku přidat a nepřekračovat stanovenou hranici. Zároveň je důležitá pravidelná výměna vody, nejlépe týdně cca 40 až 50%.

Pro přírodní aquascapingové nádrže a všude tam, kde je vyžadován kompaktní pomalejší, avšak zdravý růst rostlin, je vyvinuto hnojivo Macro Scape, které doplníte mikroprvky Micro Complex nebo Micro Complex Light (Light je vhodné do akvárií s objemem do 100 litrů).
Pokud je akvárium nově založené, mrkněte ještě níže (text před poslední fotkou v článku) na odstavec, „Kdy a jak začít hnojit akvarijní rostliny“.

Pak jsou tu jednotlivá hnojiva AquaGrower pro akvaristy, kteří mají vyšší hodnoty některých makroprvků již ve vstupní (vodovodní) vodě a pro aquascapery hledající co nejlepší poměr makroprvků kvůli maximálnímu vybarvení rostlin nastavené na jejich podmínky.
Máte-li nedostatek mikroprvků v akváriu, ale hodně dusičnanů nebo fosforečnanů, zvolte si místo sady výše pouze mikroprvky (Micro) a k tomu dle potřeby jednotlivé makroprvky zvlášť, které Vám v akváriu chybí: draslík (Potassium), hořčík (Magnesium). K dispozici jsou samozřejmě i dusík (Nitrogen)  a fosforečnany (Phosphorus).
K dispozici na e-shopu máme také testy parametrů vody.

Obohacení substrátu živinami

Akvarijní rostliny s bohatým kořenovým systémem, jako jsou Cryptocoryne, Echinodorus, Crinum atd. ocení živiny v okolí kořenů. V případě, že používáme pouze praný křemičitý štěrk, doporučuji přidat před jeho položením zásobní substrát nebo živiny před položením substrátu.

Po vypotřebování živin z podloží (ze štěrku, ale i výživného substrátu) lze živiny opět doplnit pomocí tyčinek a kapslí. Z vlastních zkušeností mi více vyhovují právě kapsle a tyčinky, oproti jílovým kuličkám, které při přesazovaní rostlin mají tendenci kalit vodu.

PMDD Jílové kuličky Rataj Bivoj

Oxid uhličitý – CO2

Přidávání CO2, tedy oxidu uhličitého, do akvária není určitě nutností, pro běžné akvárium s nenáročnými rostlinami jde spíš o zbytečnost. Pokud ale chcete krásné rostlinné akvárium s rostlinami náročnějšími, bude přidávání CO2 s velkou pravděpodobností potřeba. Více jsem se o tomto tématu rozepsal v článku: CO2 v akvaristice, kde jsem se rozepsal o výhodách i nevýhodách přidávání CO2 a přidal jsem dva návody, jak si vyrobit dávkovače CO2 sami.

Tekutý uhlík

Často používaný název „tekuté CO2“ budí emoce, stejně jako používání tohoto přípravku. CO2 je plyn, proto je určitě lepší použití názvu tekutý uhlík. O co vlastně jde? Ve většině případů jde o slabý roztok glutaraldehydu, Seachem používá polycykloglutaracetal, Rataj do svého tekutého uhlíku přidává ještě výluh z ječmenné slámy. Všechny tekuté uhlíky mají ale stejný úkol. A tím je prevence a likvidace řas. Rostliny z glutaraldehydu sice dokáží získat i uhlík, ale pouze v malém množství, které není srovnatelné s použitím plynného CO2. Osobně jsem nějaké změny v lepším nebo rychlejším růstu po přidání tekutých uhlíku nepozoroval.

tekutý uhlík seachem flourish excel tekuté CO2

A jak to vidím s prevencí a likvidací řas tekutým uhlíkem? Podle mě je tekutý uhlík látka, která by se neměla do akvária přidávat pravidelně, ale maximálně v případě, že potřebujete nutně krátkodobě porazit řasu (samozřejmě je pak potřeba zlepšit podmínky v akvárku, jinak se řasy nezbavíte). Denní dávkování tekutým uhlíkem kvůli prevenci proti řase bych nedoporučil. Má sice negativní vliv na některé řasy, ale zároveň i na některé rostliny. Při větší dávce je tekuté CO2 schopné zlikvidovat i odolnější řasy, mnohdy ale poškodí i rostliny, což zase rozhodí rovnováhu v akvárku, kde by jinak s řasou bojovaly zdravé rostliny.

Takže za mě: ANO, jako krátkodobá pomoc na řasy, NE, na dodání dostatečného množství uhlíku, SPÍŠE NE, jako dlouhodobá prevence proti řasám.

Projevy spokojených rostlin

Spokojené, dobře „živené“ rostliny poznáte v podstatě snadno. Jsou lépe zbarvené, silnější, mají mnohdy větší listy a v neposlední řadě nejsou porostlé řasou. Naopak rostliny bez dostatečného množství živin chřadnou, trpí na deformace a děravění listů. Více informací v článku: Nedostatky živin a jejich projevy u akvarijních rostlin.

rostlinne akvarium surpan jiri fojtik

Mám do svého akvária přidávat hnojiva a CO2? Mám v akváriu:

Kdy a jak začít hnojit akvarijní rostliny?

LowTech akvárií se štěrkovým dnem přidávám osmocote Hi-End nebo kapsle NPK Hi-End při založení akvária. Mikroprvky přibližně od druhého týdne po založení. Makroprvky po 4 týdnech.

HighTech akvárií s náročnějšími rostlinami jsem začal používat substrát Yokuchi soil, pod který se dává podkladní vrstva Yokuchi Ganban. CO2 přidávám od založení akvária, ale v malém množství. Svítím kratší dobu (cca 6 hodin denně) a přidávám draslík. Po 2 týdnech začínám přidávat mikroprvky (opět menší množství), o hodinu prodloužím svícení a mírně zvýším množství CO2. Po 4 týdnech od založení jsem začal přidávat i makroprvky, dobu svícení jsem protáhl na celkem 8 hodin (většinou ještě později prodloužím jednou na 9 až 10 hodin) a podle potřeby zvýším CO2. Podle množství rostlin pak upravuji dávku živin.

test yokuchi soil a aquagrower surpan

Automatické přidávání živin

Zvolíte-li si rostlinné akvárium plné středně náročných a náročných rostlin, je vhodné přidávat živiny pravidelně a nejčastěji denně. S tímto může pomoci automatické hnojítko, které zajistí pravidelný přísun živin. K dispozici jsou jak manuálně nastavitelné dávkovače, tak ovládané přes aplikaci v mobilu, jejich nastavení je pohodlnější: automatické dávkovače kapalin.

banner clanek automaticka hnojitka chihiros

Kromě kvalitních hnojiv pro akvarijní rostliny je třeba rostlinám poskytnout i dostatečné osvětlení (vybrat rostliny podle nároků na světlo si můžete v našem atlase akvarijních rostlin). Použít v akvaristice se dají i LED reflektory. Na test LED reflektorů nad akváriem o výšce 60, 80 a 100 cm se můžete podívat v článku: Testy LED reflektory nad vysokým akváriem.

[an error occurred while processing the directive]

17 komentářů k „Rostlinné akvárium – jak a čím hnojit?”

Erik Korfant.

Odpovědět

Dobrý deň.Prosim vás môžte mi poradiť aké hnojivo by ste mi doporučil.Som v podstate zaciatocnik mozno stredny akvarista.Mam 112litr.akvarium 80percent zarastené zatiaľ nenarocnymi rastlinami.Pouzivam vody z reverznej osmozy ktorá je upravená vapnik+horcik na cca150ppm značkou dennerle.Pridavam plynné Co2 a svietim 9hod denne,svetla od Twinstar radu TWINSTAR LED LIGHT III 900 EA+Twinstar Line C.Monentalne používam hnojivo od firmy Profiplants je dobre len to je také ako na hojdačke a lejem tam toho myslím veľa.Chcel by som skúsiť nejaké holandské akvárium tak hľadám nejaké kvalitne hnojivo.Poprosim vás o každú vašu skúsenosť a radu mozno doporucit davkovanie pri konkretnom hnojive.Dakujem.Pekny deň.

12. 11. 2023 at 12:39 pm

    Surpan

    Dobrý den, většina přípravků na úpravu GH a KH obsahuje ještě také draslík, kterého je dostatek také v hnojivech. Tam je pak důležité si množství v minerálech spočítat, aby nedošlo k přehnojení draslíkem. Případně nabízíme minerály AquaGrower Mineral Balance, které upravují pouze KH a GH a nedodávají draslík.
    Co se živin týče, ve většině svých akváriích používám živiny také od Aquagrower, kvůli výborným zkušenostem a vysoké koncentraci živin, díky kterému je dávkování nízké (v dalších dvou používám MasterLine Golden).
    Výhodou je, že při používání vody z RO s filtrem na dusičnany je nastavení živin jednodušší a vystačí vám sada micro a macro complex. Dávkování je pak 1 – 4 ml na 100 litrů vody (vždy dle objemu vody v akvárku, ne objemu akvária) z každé lahve denně s tím, že pro většinu nádrží je dostatečná dávka 2 ml denně a a zmíněná maximální dávka 4ml je vhodná pouze pro holandské nádrže plné ze 100% rostlinami, především stonkovými rychleji rostoucími.
    Upřesnění dávkování pak můžeme provést přes e-mail, po zaslání fotografie akvária.
    Přeji pěkný den, Jiří Fojtík – Surpan

    12. 11. 2023 at 1:01 pm

Radka

Odpovědět

Dobrý den, jsem ráda, že jsem tento článek našla. Děkuji za něj.Radka

3. 5. 2022 at 2:30 pm

Dobrý den, vše se bude týkat hnojení pomocí hnojiva PMDD. Přepočítal jsem všechno na velikost mého akvária to je 375l. NITRO PLUS (KNO3) – Hladina dusičňanů by se měla pohobovat okolo 10-30 mg/l. Přidáním 7,5ml roztoku přidám do akvarijní vody 1mg/l (NO3) a 0,6 mg/l (K draslíku). Týdně – 52,5 ml abych dosáhl týdenní dávky 7mg/l (NO3) a rovnou to dodá 4,2 mg/l K. Proč se doporučuje dodat týdně 7mg/l NO3? Měl bych změřit před výměnou vody hodnotu NO3 a když se bude pohybovat v romezí 10- 30mg/l, tak je tedy 52,5 ml roztoku týdně dostačující? Nebo mám zvýšit týdenní dávku roztoku a dostat tím hladinu NO3 na 20-30 mg/l? FOSFO PLUS (KH2PO4) – Hladina fosforečňanů (PO4) by se měla tedy pohybovat v rozmezí 0,2 – 2mg/l Přidáním 7,5 ml dodám do akvarijní vody 0,1 mg/l (PO4).Týdně bych měl dodat do akvária 52,5 ml roztoku, abych dosáhl týdenní dávky 0,7 mg/l (PO4). KALI PLUS (K2SO4) – V případě, že používám hnojivo ( Nitro plus), který obsahuje i Draslík a týdenní dávkou roztoku dodám do akvarijní vody 4,2 mg/l draslíku. Stačí tedy dodat 3 mg/l Draslíku a to je týdenní dávka 45 ml/l (K2SO4). Tímto se dostanu na týdenní dávku 7 mg/l Draslíku (K). MAGNESIUM PLUS – Týdně dodat do akvarijní vody 45g (MGSO4x7H2O). Když budu dodávat tuto týdenní dávku roztoku, není možné, že by se po nějaké době nahromadilo větší množství hořčíku, který by potom mohl vadit rybkám, nebo rostlikám ? Nebo jak to řešit ? Na jaké hodnotě bych měl hořčík udržovat? TENSO COCTAIL – Týdenní dávka roztoku je 75 ml, abych dosáhl doporučeného množství železa 0,5 mg/l týdně. Musím hnojit každý den, nebo by stačilo nalít všechno do akvária najednou ? Po pravidelné výměně vody. Nebo bych měl každý den hnojit tak, aby mi to dalo během toho týdne požadované množství? U tenso cocailu a toho magnésia jsem si všiml, že to není rozpočítané na denní dávky, takže to by šlo přidávat jen v jednom

3. 5. 2022 at 2:27 pm

    Surpan

    Dobrý den, u PMDD určitě doporučuji dávkování denně, kdy do akvária každý den dodáte dostatek živin. Je to léty ověřená praxe a samozřejmě se dá experimentovat, ovšem nejen ze svých zkušeností bych dávkoval všechny složky PMDD denně. Abych pravdu řekl, nikdy jsem si množství PMDD přesně nerozpočítával. Nechci si z akvaristiky, udělat chemickou laboratoř, kdy budu počítat každý prvek a jeho přesné množství. Používám ho asi víc než 10 let a vždy jsem množství PMDD řídil podle množství rostlin, podle toho, jaké rostliny mám, podle náročnosti rostlin (jaké je v akvárku světlo a jestli přidávám CO2) a vždy jsem se odpíchl od základního dávkování. A samozřejmě dávku přizpůsobuji, po výměně vody dám trošku víc, pokud výrazně protrhám rostliny, tak uberu. Samozřejmě je pak nutné pravidelně měnit dostatečné množství vody, aby nedošlo k přehnojení některým z prvků a zablokování příjmu živin. Baví mě akvaristika a akvarijní rostliny a snažím si to vždy, i kvůli velkému množství akvárek, nyní se 120 druhy akvarijních rostlin, usnadňovat. Nepoužívám testy, nebo jen při průšvihu, nepřepočítávám dávky hnojiv, ale pozoruji rostliny, ony samy poví, co jim schází. Samozřejmě je pak něco jiného, když akvarista dělá Aquascape, kdy má jako hobby jedno akvárko, kde si s ním může opravdu vyhrát a potřebuje udržovat přesné dávky živin, i třeba kvůli vybarvení některých rostlin. Při běžné rostlinné akvaristice bych to tolik nehrotil.

    3. 5. 2022 at 2:27 pm

Vaše odpověď

Vyžadované informace jsou označeny *