GALERIE
OBLÍBENÉ ODKAZY
PC BAZAR
PC bazar.jpg
KOŽENÉ OPASKY
kožené opasky.png
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
AUTORSKÝ OBSAH
Všechny články jsou autorské, bez povolení autora tohoto blogu není možné obsah publikovat nebo kopírovat!
 
AKTUALITY NA FACEBOOKU
NÁVŠTĚVNOST
Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "9908"
Zmíním mírně odlehlé téma. Čpavek - amoniak se kdysi používal na hnojení pozemků pod náročnější kultury. Dělalo se to traktorovým radličkovým rámem, do něhož se přiváděl tekutý čpavek v určité dávce na 1ha ( zpravidla 60 -- 100kg) a radličkami se zapravil cca 15cm do vlhké půdy. Načpavkované pozemky se nechaly 10dní v klidu, aby se čpavek vázal v půdě na sorbční komplex ( humus + půdní bakterie ) a došlo k přeměně čpavku na dusičnano-amonný soubor, který rostlinám dodává rychlý i zásobní dusík. Nesmělo se to dělat v půdách pod 4% trvalého humusu ( což jsou dnes skoro všechny orné půdy) proto se už 20let nečpavkuje.
On je totiž poměrně velký rozdíl v přijímání různých živin mezi rostlinami vodními a suchozemskými. Vodní rostliny se submerzními listy čpavek ani dusitany nepřijímají, pouze dusičnany. Jejich emerzní formy ale pravděpodobně již dokáží čpavek, stejně jako suchozemské rostliny, využít. Půjde ale o rostliny mimo akvárium, emerzní forma ponořená do vody tuto vlastnost pravděpodobně mít nebude.
Ještě bych se rozepsal o denitrifikaci, že koloběh pokračuje dál v anaerobním prostředí až na plynný dusík. Samotného by mě to zajímalo, při jakých podmínkách se tak děje. Dle teorie by se to mělo dít v prostředí prostého kyslíku ve dně akvária. Zajímalo by mě, jak vysoké dno je potřeba a jestli by toreticky šel systém nastavit bez rostlin. V mořské akvaristice je to DSB (deep sand bed). Dále také jsem přesvědčen, že rostliny umí příjimat amoniak a jeho sloučeniny, dokonce mu dávají přednost před NO3.
Časem si zkusím pohrát i s nějakým obrázkem, jak to vše v akvárku probíhá. Jinak akvarijní rostliny (submerzní) umí přijímat jen NO3, amoniak ne, ten podle všeho přijímají jen suchozemské rostliny.
No pokud chceš vědět více tak musíš zabrousit do Biologie ale vodní rostlinka má úplně jiný system příjmání stravy než emerzní. To dno by mělo stačit od 5 cm do 10 cm kde úplně dole již jsou potřebné podmínky pro přeměnu. Denitrifikace je už úplný konec konec přeměny NO3 na atmosferický dusík co prchá do ovzduší. Jsou úplně jiné baktérie než ty ve dně. Je tam prostě koloběh a když něco vyřadíš tak to prostě nefunguje. Jen nesmíš zapomínat na to že všechno chce žrat i ty bakterie a pokud nemají žrádlo tak prostě chcípnou tak je musíš krmit. Stačí ti flaška močovina a baktérie a už máš krásný chov. Rostlina aby nechcípla udělá ledascos ale vodní rostlina má rada NO3 vždyt to vidíš na všech hnojivech že je v nich NO3 a ne NH4 + a použít třeba Amoniak na orchidej je sní amen nato šup. Takže není rostlinka jako rostlinka. Nedá se jednoznačně říct že všechny rostliny žerou stejnou věc už proto že je jich spoustu třeba masožravých.
30.11.2016 19:35:20
surpan
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one