RUBRIKY
GALERIE
OBLÍBENÉ ODKAZY
PC BAZAR
PC bazar.jpg
KOŽENÉ OPASKY
kožené opasky.png
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
AUTORSKÝ OBSAH
Všechny články jsou autorské, bez povolení autora tohoto blogu není možné obsah publikovat nebo kopírovat!
 


 

Alkohol za pádlo nepatří

pálava raft vltava.png
Občas člověk musí udělat něco šíleného, takže na nabídku jet na Vltavu jsem prostě kývl i když jsem měl 2 hodiny na přípravu. Hodinu jsem se tak nějak chystal, druhou hodinu jsem obvolával všechny, se kterýma jsem byl domluven. Dostal jsem i dovolenou takhle na rychlo, takže třídenní pařba na vodě mohla začít.
Vyjeli jsme z Valašska někdy kolem oběda, abychom měli dost času na cestu za světla. Jako správní "trampové" jsme si nebrali navigaci, ale velkou mapu republiky. Což se ukázalo později jako chyba.
voda, pálava, rafting.jpg
Cesta do Vyššího Brodu
Počasí nám přálo, ale cesta byla dlouhá. V autě jsme byli tři, dohromady jsme jeli dvěma vozy, šestičlenná pánská jízda. Rozdělili jsme se a jeli jinou trasou. Hlavní problém byly uzavírky. Když skončila jedna, začala druhá, značení bylo hrozné. Čím blíž jsme k Vyššímu Brodu byli, tím víc se nám zdálo, že nejedeme po silnici, ale po cyklostezkách. Nakonec po 7 hodinách jsme dorazili na místo.
 
V kempu bylo vcelku těsno, ale místo jsme si našli. Večer jsme si zašli na pivko a později jsme vše přiživili slivovičkou. Výtečnou slivovičkou. Pokecali jsme s pár lidmi, dali Pražákům ochutnat pravou slivovici, která se prostě do Čech běžné nevozí.
 
Plavba po Vltavě
Ráno jsme se sbalili a vydali se pro pálavy. Počasí nám do té doby vycházelo, ale tušili jsme, že přijde bouřka. Někdy před obědem se nám podařilo vyplout. Tři pálavy, šest nadšených lidí, pár flašek piv a dvě slivovičky. Když se během pár minut na Vltavě rozkřiklo, že jsme z Moravy, každý chtěl ochutnat z našich zásob. Na oplátku nabízeli rum, vodku, další pivo. Někdo dodal i nějakou chorvatskou pálenku. Kolem bylo veselo.
 
Problémy ale nastaly velice brzy. Kapitán, se kterým jsem sdílel pálavu, byl do půl hodiny od vyplutí "totálka" a opět jsme se stali středem pozornosti. Vody ve Vltavě bylo málo a i začátečníci dokázali zůstat v suchu. Nejprve se mi kapitán lodi párkrát ztratil při nárazu do kamenů, kterých trčelo bohužel dost. Vytáhnout jej zpět nebylo jednoduché, ale podařilo se. Když se ale vytrousil z lodi asi po páté, nedařilo se mi jej kvůli většímu proudu nabrat zpět. Rozjela se záchranná akce, kdy nám pomáhaly dva čluny Pražáků, aby jej dostali zpět na náš koráb. Ani to nevyšlo. Když naskočil do loďky, přepadl na druhou stranu a celá posádka (byl jsem tam jen já) našeho slavného Titaniku šla za ním. Naštěstí barely i pádla jsme lovit nemuseli.
 
Nečekal jsem, jak složité je dostat se zpět do pálavy z Vltavy, kde bylo podle odhadu do metru vody. Každý pokus, kdy jsem se snažil vyškrábat, zmařil nějaký pěkný šutr, o který jsem si zranil nohu nebo jsem do něj narazil zádama. Byl to opravdu nepříjemný pocit. Pražáci se ale stále snažili a protože jsem neměl žádnou hladinku alkoholu, byl jsem zpět během chvíle. U kapitána mé kocábky to ovšem trvalo ještě dlouhých deset minut (tímto bych chtěl poděkovat anonymním zachráncům z Čech).
 
Najednou z mého plavidla byla nákladní loď. Já se stal kapitánem bez zkušeností a původní kapitán se stal nákladem. Celá ta akce jej tak vyčerpala, že usnul. Naštěstí se objevilo na břehu místo k vylodění, kde jsme si mohli odpočinout a trochu pojíst.
 
Usnul tak tvrdě, že se stal atrakcí. Děti si na něj ukazovali, všichni nevěřícně kroutili hlavou a smáli se. Dokonce se nás ptali: "Heléééé, vy jste z Moravýýý, víď?" Původ nešel utajit už před nikým.
 
Protože jsem byl docela vytočený, jak to kámoš nechal na mě a pálavu uřídit v jednom, když druhý spí v sedě zalomený a přepadá pořád na bok, prostě nejde, spojili jsme se (podle vodáků jsme soulodili) s druhou naší pálavou. Našeho nebožtíka jsme naložili dopředu. Než se nám to podařilo proslavil nás ještě víc. Když vstal, aby přešel do přední části lodi, zakopl a padl přímo do vody. A ještě stylem pštros. Každý nechť si domyslí.
 
I přes velkou opatrnost jsme se ještě párkrát koupali, a sbírali svoje věci po celé Vltavě. Dá se říct, že jsme spíš trasu plavali, než že bychom se plavili. Vše naštěstí dopadlo dobře, v pořádku jsme se dostali do kempu.
 
Překvapení v kempu
V kempu jsme bohužel přišli na to, že oba naše barely s oblečením, spacáky a stany jsou plné vody. Takže se nebylo do čeho obléct a ani pod čím spát. Oblečení jsme si pak museli popůjčovat, kde se jen dalo, ale spaní v mokrém stanu, na tvrdé zemi ve velmi krátkém oblečení a ještě bylo opravdu chladno, to bych fakt oželel.
 
Krom toho, že jsme já a kámoš měli vše mokré, třetí z nás havaroval na vodě zrovna v době, kdy si tahal cigarety z barelu. Celý barel spadl do Vltavy a vytáhnout padesáti kilový barel plný vody zpět trvalo prý hodně dlouho.
 
Z celého výletu mám smíšené pocity. Užil jsem si volna, bylo to dobrodružství, každou minutu se něco dělo. Ale hlavně jsem došel k závěru, že alkohol na vodu opravdu nepatří a už vůbec ne v takové míře.
22.11.2015 22:36:01
surpan
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one