RUBRIKY
GALERIE
OBLÍBENÉ ODKAZY
PC BAZAR
PC bazar.jpg
KOŽENÉ OPASKY
kožené opasky.png
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
AUTORSKÝ OBSAH
Všechny články jsou autorské, bez povolení autora tohoto blogu není možné obsah publikovat nebo kopírovat!
 


 

Chci vůbec dítě?

Chci vůbec dítě.png
Děti. Smysl života. Teda mělo by to tak být. Vždy jsem děti nebo jedno dítě chtěl. Ale poslední dobou stále více uvažuju o tom, zdali si přidávat velkou dávku starostí minimálně na 18 let, nebo abych byl přesnější na celý zbytek života.
Ano, když se to narodí, je to krásné a je to Vaše. Děláte pro své mimino maximum. Matky jsou ztrhané, taťkové chodí do práce ztrhaní a nevyspalí. Dále je to dlouhodobá finační zátěž.

Ano, člověk musí počítat i s tím, že dítě jej bude minimálně do jeho zletilosti stát jako menší splátka hypotéky na dům. Když dobře, tak 5 tisíc za měsíc, 60 tisíc ročně, za 18 let to je skoro 1,1 milionu korun. Mazec že? Možná je to divné přepočítávat dítě na peníze, ale myslím si, že ten, kdo nemá dostatečné přijmy a možnost dítě uživit, aniž by strádalo, by si jej ani neměl pořizovat.

Čekat s nataženou rukou a nebo se zatížit půjčkama na výbavičku pro miminko mi přijde postavené na hlavu. A pokud sotva vyžiji, určitě si nepořídím 4 děti. Nepořídím si ani jedno, dokud se to nezlepší.
Asi nechci dítě.jpg
Jako další problém vidím hromadu starostí okolo všeho. Ať je to strach o dítě, jeho zdraví, tak i to, že člověk asi nemá už vůbec klid. Při náročné práci, kde se vše mění každou vteřinou, čas je nedostatkovým zbožím si nedovedu ani předtavit, že bych měl jezdit na čas do školky vyzvednout mládě.
 
Porovnávám už delší dobu. Byl jsem přesvědčen, že bych potomka chtěl v nebližších letech, ale když vidím známé s dětmi a jak jsou zničení, vyčerpaní... Buď museli částečně rezignovat, což se pak bohužel projevuje v tom, že děti opravdu neumí poslouchat, nebo jsou hotoví a jejich výsledky v práci jsou mnohdy horší. A bez práce nejsou koláče. Koláče pro děti.
 
Ptal jsem se hromady matek, jak vše zvládaj a jak jim děti vyhovují. Zvláštní je, že většina by neměnila i přes to, že jsou totálně před kolapsem, což většina také připouští.
Dítě je prý radost, je to předání otěží další generaci, předání zkušeností. Nemohu soudit z vlastních zkušeností, ale mám obavy. Velké obavy. Nechci přijít o chvíli vlastního klidu večer, kdy nabírám síly na další náročný den.
 
Na návštěvách rodin s dětma vidím především to, jak se vše musí říkat vícekrát, aby dítko vůbec poslechlo, všechno rukama upatlají a když není po jejich, dávaj to najevo příšerným křikem. To mi jako radost nepřijde.
 
Na druhou stranu, kdyby se tak rozhodli i mí rodiče, nebyl bych tu.
Jaký máte názor a zkušenosti Vy?
22.11.2015 22:46:37
surpan
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one