| NEJOBLÍBENĚJŠÍ ČLÁNKY |
Vyhledávač akvarijních rostlin
Rostlinné akvárium - články
CO2 - kyselina citronová a soda
| RUBRIKY |
| GALERIE |
| OBLÍBENÉ ODKAZY |
| DOPORUČUJEME |
| KOŽENÉ OPASKY |
| POSLEDNÍ KOMENTÁŘE |
Z časových důvodů není v mých silách odpovídat na všechny dotazy v komentářích, mailu a fb zprávách.
Děkuji za pochopení.
Děkuji za pochopení.
| AUTORSKÝ OBSAH |
| ODBĚR VIDEÍ NA YOUTUBE |
| AKTUALITY NA FACEBOOKU |
| NÁVŠTĚVNOST |
Rostlinné akvárium po roce od založení
Od založení akvária uběhl už rok a já jsem zase pokročil směrem kupředu. Byl to náročný rok, ve kterém jsem měl několik problémů s udržením správných parametrů vody, především v létě. Přesto akvárium mi přináší plno radosti a naše návštěvy mnohy nemohou od akvária odtrhnout oči.
O tom, jak správně založit rostlinné akvárium jsem již psal. Také jsem psal, jak moje akvárko vypadá po 9 měsících od jeho založení. Od té doby sice neubylo příliš mnoho času, přesto se jednalo o náročnější část roku.
Teplota vody
Letošhní hlavní akvarijní problém nastal kvůli teplotě vody. Mé uzavřené akvárium ve zdi má tendenci se od zářivek přehřívat. Využil jsem tedy pár milimetrových škvýr mezi akváriem a zdí a pomocí dvou 12V větráků z počítačů, jednoho tlačítka (vypínače) ze staršího počítačového zdroje a 12V adaptéru jsem si udělal odvětrávání zářivek. A pomohlo to. Teplota v místnosti byla v květnu cca 25°C, v akváriu neskutečných 30°C (pro zdravé rybky a rostliny je většinou optimum okolo 24 až 26°C).
Po zapnutí větrákového chlazení se rozdíl teploz snížil, při stejné pokojové teplotě byla teplota vody pouhých 27°C. Což už je pohoda. Problém však nastal v létě, kdy se teplota v místnosti vyšplhala na teplotu 30°C, zdi byly vyhřáté také. Voda pak dosahovala v nejhorší dny až ke 33°C, což se podepsalo na stavu akvária. Parmičky a neonky černé tuto teplotu ještě zvládly, ale "stádo" 13 neonek obecných se výrazně ztenčilo na celou jednu živou rybku.
Vymýšlel jsem všechno možné, bohužel u nás prostě nezapršelo 1,5 měsíce a teplota v noci spadla maximálně na 29°C. Větrání v noci bylo tedy zbytečné. V takovém případě mi pomohla jen častější výměna vody za studenější, ale ne moc, aby ryby neměly šok. Dalším řešením je pořízení si domácí klimatizace a vychlazení prostor, tedy i akvária okolním vzduchem (jak chladit akvárium v létě).
Projevy vysoké teploty v létě
Růst rostlin výrazně spomalil. Přestal jsem hnojit CO2, abych ryby neudusil, neboť s rostoucí teplotou vody v ní ubývá kyslík a roste obsah CO2. Objevily se řasy. Naštěstí mám akvárium dobře zarostlé zdravými rostlinami, takže řasy neměly moc velké šance se přemnožit. O neonkách jsem bohužel již psal, ty to nezvládly, i když bojovaly až do konce. Jako velkou zajímavost jsem objevil, že šípatkovec (Echinodorus), kvůli vyšší teplotě a i rychleji klesající hladině vody, vyhnal nad hladinu suchozemskou formu listů. Neonky černé, Parmičky zlaté a krunýřovci (ancitrus) vyšší teplotu zvládaly obstojně, panceřníčci Panda zmizeli hned ze začátku léta po zvýšení teploty vody na 28°C, neonky občejné mizely postupně celé léto až zbyla pouze jedna jediná.
Letošhní hlavní akvarijní problém nastal kvůli teplotě vody. Mé uzavřené akvárium ve zdi má tendenci se od zářivek přehřívat. Využil jsem tedy pár milimetrových škvýr mezi akváriem a zdí a pomocí dvou 12V větráků z počítačů, jednoho tlačítka (vypínače) ze staršího počítačového zdroje a 12V adaptéru jsem si udělal odvětrávání zářivek. A pomohlo to. Teplota v místnosti byla v květnu cca 25°C, v akváriu neskutečných 30°C (pro zdravé rybky a rostliny je většinou optimum okolo 24 až 26°C).
Po zapnutí větrákového chlazení se rozdíl teploz snížil, při stejné pokojové teplotě byla teplota vody pouhých 27°C. Což už je pohoda. Problém však nastal v létě, kdy se teplota v místnosti vyšplhala na teplotu 30°C, zdi byly vyhřáté také. Voda pak dosahovala v nejhorší dny až ke 33°C, což se podepsalo na stavu akvária. Parmičky a neonky černé tuto teplotu ještě zvládly, ale "stádo" 13 neonek obecných se výrazně ztenčilo na celou jednu živou rybku.
Vymýšlel jsem všechno možné, bohužel u nás prostě nezapršelo 1,5 měsíce a teplota v noci spadla maximálně na 29°C. Větrání v noci bylo tedy zbytečné. V takovém případě mi pomohla jen častější výměna vody za studenější, ale ne moc, aby ryby neměly šok. Dalším řešením je pořízení si domácí klimatizace a vychlazení prostor, tedy i akvária okolním vzduchem (jak chladit akvárium v létě).
Projevy vysoké teploty v létě
Růst rostlin výrazně spomalil. Přestal jsem hnojit CO2, abych ryby neudusil, neboť s rostoucí teplotou vody v ní ubývá kyslík a roste obsah CO2. Objevily se řasy. Naštěstí mám akvárium dobře zarostlé zdravými rostlinami, takže řasy neměly moc velké šance se přemnožit. O neonkách jsem bohužel již psal, ty to nezvládly, i když bojovaly až do konce. Jako velkou zajímavost jsem objevil, že šípatkovec (Echinodorus), kvůli vyšší teplotě a i rychleji klesající hladině vody, vyhnal nad hladinu suchozemskou formu listů. Neonky černé, Parmičky zlaté a krunýřovci (ancitrus) vyšší teplotu zvládaly obstojně, panceřníčci Panda zmizeli hned ze začátku léta po zvýšení teploty vody na 28°C, neonky občejné mizely postupně celé léto až zbyla pouze jedna jediná.
Správné hnojení
Všiml jsem si, že asi po měsíci, kdy vyměním staré PMDD za nové, dojde opět ke zhoršení růstu rostlin a objevení řas v menším množství. Tak jsem trochu zkoušel, dával jsem různá množství, dokonce jsem vyměnil dodavatele. Je tedy třeba dělat cca každé tři týdny novou směs PMDD, aby prostředí fungovalo tak, jak má. Dokonce jsem si všiml, že je velký rozdíl mezi kvalitou hnojiv od různých dodavatelů, je potřeba zkusit PMDD s i bez KNO3, s Tenso coctailem nebo s Plantexem. Chce to vytrvat alespoň měsíc, pokud nedojde k nárustu řas, upravovat množství a prostě zkoušet. Měl jsem docela ustálený recept, ale po změně dodavatele PMDD víc zkouším.
Kromě PMDD je dobré (ne však nutné) přidávat rostlinám uhlík v podobě plynného CO2. Jaké jsou další možnosti, co je dobré a co ne najdete v článku: hnojiva pro akvarijní rostliny.
Všiml jsem si, že asi po měsíci, kdy vyměním staré PMDD za nové, dojde opět ke zhoršení růstu rostlin a objevení řas v menším množství. Tak jsem trochu zkoušel, dával jsem různá množství, dokonce jsem vyměnil dodavatele. Je tedy třeba dělat cca každé tři týdny novou směs PMDD, aby prostředí fungovalo tak, jak má. Dokonce jsem si všiml, že je velký rozdíl mezi kvalitou hnojiv od různých dodavatelů, je potřeba zkusit PMDD s i bez KNO3, s Tenso coctailem nebo s Plantexem. Chce to vytrvat alespoň měsíc, pokud nedojde k nárustu řas, upravovat množství a prostě zkoušet. Měl jsem docela ustálený recept, ale po změně dodavatele PMDD víc zkouším.
Kromě PMDD je dobré (ne však nutné) přidávat rostlinám uhlík v podobě plynného CO2. Jaké jsou další možnosti, co je dobré a co ne najdete v článku: hnojiva pro akvarijní rostliny.
Krytí tmavého štěrku
Za poslední tři měsíce se toho vzhledově na pohled moc nezměnilo, rostlinky zůstaly stejné. Jediné co se změnilo, je nový spodní kryt akvária, který kryje pruh štěrku. Akvárium pak působí elegantněji a nemusíte se tak často starat o vzhled štěrku.
Video přímo z akvária ponořenou kamerkou
Před pár měsíci jsem ponořil svou kamerku do akvária a natočil krátké video přimo z vody, které neruší žádné odrazy ve skle. Ono focení a natáčení akvária je samotná kapitola na hodně dlouhé vyprávění a popravdě to pořádně pořád neumím. Ale tohle video se povedlo.
Za poslední tři měsíce se toho vzhledově na pohled moc nezměnilo, rostlinky zůstaly stejné. Jediné co se změnilo, je nový spodní kryt akvária, který kryje pruh štěrku. Akvárium pak působí elegantněji a nemusíte se tak často starat o vzhled štěrku.
Video přímo z akvária ponořenou kamerkou
Před pár měsíci jsem ponořil svou kamerku do akvária a natočil krátké video přimo z vody, které neruší žádné odrazy ve skle. Ono focení a natáčení akvária je samotná kapitola na hodně dlouhé vyprávění a popravdě to pořádně pořád neumím. Ale tohle video se povedlo.