Sůl (NaCl) v akváriu a léčba krupičky

Vraťme se ale k té soli. Sůl změkčuje vodu? Opět je to poměrně častá otázka, tak pouze na okraj, je-li někdo přesvědčen, že sůl změkčuje vodu, doporučuji opětovný zápis do základní školy, nebo si prohlédnout téma KH a GH v akváriu, čili celkovou a uhličitanovou tvrdost, popřípadě podíl minerálů ve vodě. 

Sůl do akvária jako prevence?
Velmi často lidé přidávají sůl do akvária z důvodu, protože kdysi před 30 lety se to tak dělalo a "bylo to dobře". Ano, kdysi jezdily lokomotivy na páru a na mandarinky se čekalo v řadách. Pokud se někdo opírá o lidovou léčbu, proč když ho bolí zub, jde k zubaři a nevypláchne si ústa alpou nebo si dá skleničku tvrdého, i to se kdysi dělalo. Kdysi se umíralo na běžné onemocnění, které se dnes řeší na vrátnici před vstupem k doktorovi. "Mám dávat sůl (NaCl) jako prevenci do akvária?" Odpověď zní "NE". Nejlepší prevencí je totiž správně fungující akvárium. Nejčastěji se udává dávka 1 polévková lžíce NaCl na 50 litrů vody. Krom toho, že sůl rybám preventivně neprospívá, má také negativní vliv na akvarijní rostliny.

Léčit solí krupičku?
Asi nejčastěji ale ze všeho chodí začátečníci s otázkou: "Ryba má krupičku, mám použít sůl?" Odpověď zní "NE". Ale proč tomu tak vlastně je? Sůl (NaCl) v sladkovodním akváriu nejen, že nepomáhá, ale dokonce škodí. Kdysi dávno, když nebyla jiná dostupná možnost a kolem akvaristiky bylo příslušenství akorát vločky na krmení, síťka a rámové akvárium s potápěčem, lidé na výběr neměli. Ale doba se za poslední desetiletí opravdu změnila a dokonce ani lokomotivy již nejezdí na páru, či nestojíme v řadě na mandarinky. Ono se to tak stručně dá říct, že doba jde kupředu. Ale k věci. Nejčastěji se udává, že je třeba zvýšit teplotu vody na 28°C a přidat sůl. Což je totální nesmysl. Ale pojďme si to říct odborně, abychom se zde nebavili na úrovni: "Slyšel jsem, protože kdysi..."

Co je to krupička?
Ichthyophthirius multifiliis má několik stádií, které se odlišují a zkušenější akvarista dokáže jednoduše rozeznat v jakém stádiu se nemoc nachází. Zkusím to rozepsat laicky. Ichthyophthirius multifiliis je parazitní onemocnění, které se nachází pod kůží ryby a žije z její rozrušené buněčné stěny. Když začíná parazit dospívat, přechází do dalšího stadia, kdy začíná rotovat a tím se stále více zvětšuje, až dokud se nedostane na povrch ryby, kde je již viditelný na rybě.

Když už vidíme "krupičku'', je to vlastně pokročilé stadium Ichthyophthirius multifiliis a je nutné problém co nejdřív léčit, protože Ichthyophthirius multifiliis se dokáže velmi rychle rozmnožovat. Uvádí se 48 hodin, ale vše závisí na jedinci a podmínkách v akváriu. Ichthyophthirius multifiliis - krupička, která je již v pokročilém stádiu, odpadává z ryby a nazývá se Trofont. Trofont z ryby odpadne a následně se na dně dokáže rozmnožit na pár stovek, dokonce tisíc jedinců, kteří čekají na svého hostitele. Při pohledu do mikroskopu je Trofont jednoduše identifikovatelný, v jedinci se ukazuje jakási podkovička nebo půlkruh. Další stadium trofonta se nazývá tomont. Je to jedinec, který si vytvoří jakousi schránku a vypadá jako sliz. V daném stadiu probíhá množení formou buněčného dělení. Z trofonta vznikne několik tisíc tomitů a po uvolnění z cysty se nazývají theronti. Theron je něco jako infekční stadium, které není vidět v akváriu pouhým okem a dokáže se pohybovat a najít si aktivního hostitele. Pokud by nedokázal najít svého hostitele, nedokáže se dále reprodukovat a cyklus po pár dnech zanikne, ačkoliv zárodky mohou přežívat určitý čas ve dně akvária, kde opět mohou nabrat na aktivitě.

Ale opět závisí i na teplotě v akváriu. Při teplotě pod 5°C, nebo více než 29°C, někteří jedinci i nad 30°C, se nedokážou nadále reprodukovat. Nejideálnější teplota pro ně je v rozmezí mezi 22 a 26 C a při dané teplotě se dokážou velmi rychle rozrůstat a vývojový cyklus trvá jen několik hodin. Při nízké teplotě může celý vývojový cyklus trvat více než 30 dnů. Takže jako první si na rybce lidé všimnou jakési bílé tečky, když už mají 0.5 mm a "dospělí" dokážou dorůstat až do 1,2 mm.

Příznaky krupičky
Rybka se může stranit ostatním rybám, nechutenství, ztráta barvy, následně úhyn ryb. Další časté příznaky jsou, že se rybka otírá o dno a dekorace a už tady je poměrně velmi častá krupička ve stádiu, kde ji nevidíme, a to na žábrech, kde je pro ryby smrtelná a nedokážeme ji vidět pouhým okem, jen pozorujeme úhyny ryb. V méně častých případech, je možné ji vidět i na žábrech, kde se projevuje zrychleným dýcháním, otírání se o předměty v akváriu a zblednutím žaber. Když uvidíme na rybě "krupičku'" je třeba zvýšit teplotu vody na 29°C, nebo první 2 - 3 dny na 31 až 32°C, respektive na nejvyšší možnou teplotu, kterou ryby snesou. V prvotních stádiích je to velmi efektivní a prvotní zachycení ještě neodpadnutých trofontů, je klíčové k rychlé léčbě. Během celé léčby silně vzduchujeme, protože teplota kolem 30°C rybám na kyslíku ubere. Léčit krupičku solí je nejenže neefektivní, ale dokonce rizikové. Jednak rostliny dostanou pěkně zabrat, a pokud se zvýší obsah soli ve vodě, na což nejsou ryby zvyklé, může dojít k osmotickému šoku a následně úhynu ryb.

Také přidáváním soli do akvária neustále dráždíte pokožku ryby a snižujete její imunitní systém, kdy v případě napadení parazity, bude léčba méně účinná. Sůl byla používána jako lidová léčba. Proč to tak kdysi bylo? Po přidání soli do vody začne ryba produkovat více ochranného slizu, čímž se snaží zbavit parazita a následně byla zvýšena šance vyléčení akvária. Ale jak už jsem výše psal, jedinec z ryby odpadne a nadále přežívá a čeká na dalšího hostitele, čili se jednalo o velmi neefektivní řešení, které se bohužel dodnes traduje. Léčba v akváriu je individuální a také závisí v jaké fázi se krupička podchytí.

Jak se efektivně zbavit krupičky?
Aktuálně je potřeba vše řešit přes veterináře. Přípravky na krupičku, které se hojně používaly, se nyní nemohou prodávat (aktualita 2022).

Po léčbě je dobré vodu přefiltrovat přes aktivní uhlí, ale není to nutné. Hlavně se musí pořádně odkalit dno a vyměnit polovinu vody, čímž odbouráme ze dna odumřelé zárodky "krupičky". Tak či onak, jak jsem už psal, najdou se lidé, kteří si prostě splní touhu po mořském akváriu způsobem, že do sladkovodního akvária přidají sůl. Možná by se dalo zajít za zkušeným ichtiologem, který by to mohl dát v latině i s razítkem, ale i tak stále není jisté, zda-li tradice zanikne nebo zůstane v srdcích soličů.

Nemá cenu se přít s člověkem, který měl kdysi paví očka v zavařovacích láhvi na okně a dodnes přidává sůl, protože se to tak kdysi dělalo a ryby žily. V každém akváriu kromě nitrifikace probíhá i jiný život, například ve dně, kde je mnoho mikroorganismů, které nepochází z braktických vod a proto jim slaný život nevyhovuje. Nechci a ani nebudu nikomu vyvracet jeho kuchařské schopnosti, ale tím neustálým solením sladkovodního akvária zhoršujete možnost a obranyschopnost ryb tím, že neustále narušujete jejich pokožku. To že to je preventivní řešení je jako žít neustále pod antibiotiky, abychom náhodou nedostali virus a také léčba je tak úspěšná, jak řešit zlomenou nohu živočišným uhlím.

A na závěr, ať nezapomenu. Protože technika postupuje stále dopředu a pomalu v každém akvárku lze vidět TwinStar (zázračný talíř, který zabije všechny řasy a rostliny budou růst jako o život) prostudujte si, co udělá sůl v kombinaci s elektrolýzou.