"Všude dobře, doma nejlíp." Po dovolené jsme se vrátili a já byl v šoku. Voda byla naprosto brčálově kalná, mláďata nikde, půlka osádky chyběla a filtr ležel vedle akvária. Takový normální katastrofický scénář snad každého akvaristy. Problém neakvaristů totiž je, jak jsem již poznamenal, že nestandartní situace řeší jinak. Téměř s jistotou se dá říct, že naprosto "blbě". Nedá se jim to vyčítat, každý si projde chybami a akvaristika prostě není jednoduchá.
Problém nastal kvůli překrmování. Je třeba si uvědomit, že neakvarista nemusí mít cit ani po tom, co mu ukážete množství, kterým má krmit. V dobré vůli, aby se rybky měly skvěle, jim přidal krmení. A to mnohonásobně. Do týdne přestal samozřejmě fungovat filtr, protože se ucpal obrovským množství krmení. Bohužel si ještě všiml, že filtr nejede a tak jej vytáhl ven z akvária. Živorodky stále krmil jako kapry. Samozřejmě jej nenapadlo nic lepšího, než jít za dalším sousedem elektrikářem i s filtrem, že nejde a toho elektrokoumáka nenapadlo nic lepšího, než filtr rozebrat a dostat se dovnitř i přes několik vodotěsných vrstev k imaginárnímu jádru problému. Celý problém byl totiž jen v zanešeném molitanu, který stačilo propláchnout. Naštěstí po takto provedené opravě pochopil, že to do vody již nepatří a já nemusel krom znovuzaložení akvária, řešit vypálenou siluetu lidského těla na parketách před akvárkem.