Roslinna-akvaristika-surpanatlas-akvarijnich-rostlin-s-vyhledavacem
SURPANshop.cz.png
banner aqua rebell čtverec.png
RUBRIKY
GALERIE
OBLÍBENÉ ODKAZY
NOVINKY
banner MasterLine čtverec.png
KOŽENÉ OPASKY
kožené opasky.png
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
Z časových důvodů není v mých silách odpovídat na všechny dotazy v komentářích, mailu a fb zprávách.
Děkuji za pochopení.

 
AUTORSKÝ OBSAH
Všechny články a fotografie jsou autorské, bez povolení autora tohoto blogu není možné obsah publikovat nebo kopírovat!
ODBĚR VIDEÍ NA YOUTUBE
AKTUALITY NA FACEBOOKU
NÁVŠTĚVNOST
Jméno / odeslat anonymně
Opište prosím kontrolní kód "4189"
Divím se, že naši dědové a pradědové vůbec mohli dělat akvaristiku nemaje onen technický a chemický arzenál.A přesto byli úspěšní,prostě jen respektovali biologickou rovnováhu vytvořenou pouze rostlinami a rybkami /voda,dno,světlo,rostliny,teplota - rybky nebyli zchoulostivělé,rostliny,rybky,šneci - a světe div se ono to fungovalo./
"Proč využívat splachovací záchod v domě, když můžu chodit na záchod suchý na zahradu za barákem?" A taky lidi fungovali. Člověk je tvor, který si usnadňuje práci, když je to možné. I naši dědové by si práci usnadnili, kdyby tyto technické a chemické možnosti byly. Netvrdím, že je to vždy dobře. Sám jsem s akvaristikou začínal před 20 lety a měl jsem sotva obyč filtr a světlo se žárovkou. Jsem rád, za tyto zkušenosti, protože umím udržet v akvárku rovnováhu bez techniky (z 15 akvárek mám pouze 4 HighTech, ostatní jsou jen o základní technice, tedy světlo a filtr). A nemyslím si, že je dobře, když si akvarista začátečník nakoupí výbavu za desítky tisíc, do akvárka leje jeden přípravek za druhým, aniž by věděl proč. To je špatně, ale použití jak technických, tak chemických vymožeností, bych určitě nezahazoval, když vím, co dělám. Sám mám doma nyní okolo 160 druhů akvarijních rostlin, pěstovaných především bez úprav vody v tvrdé brněnské vodě. Přesto některé druhy bych bez vymožeností, jako je CO2, nebo přidávání živin, neudržel na živu.
Ono se ani nedá porovnávat dobu před 40 lety s dobou dnešní z několika důvodů. Stačí si vzpomenout, jaké akvarijní rostliny byly k dispozici a spíš kolik druhů. A nemusíme ani tak hluboko do historie, stačí se podívat do 90 let, kdy v akvaristikách byly běžně dostupné akorát cryptocoryne, vallisneria, pár echinodorů, občas microsorum pteropus egeria, ceratophyllum a java moss. A k tomu samozřejmě hromada neakvarijních rostlin, jako acorus a justicia shimperi. Vše nenáročné, rostoucí ve vodě tvrdé s pH nad 7. To chcete srovnávat s dnešní dobou, kdy jsou desítky vyšlechtěných rostlin, ale i kdybychom opominuly šlechtěné, stále se dostaneme na stovky, ne-li tisíce druhů akvarijních rostlin z celého světa, které rostou v různých podmínkách a které by v naší vodovodní vodě nerostly. Proto je potřeba úprav vody, technických a chemických vymožeností. Netvrdím, že by si naši dědové neporadili. I oni používali sněhovou a děšťovou vodu, která má KH a GH na nule a kyselé pH, například kvůli přípravě vody na rozmnožování neonek. Stejně tak by si určitě neporadili bez úprav vody s rostlinami jako je Tonina apod. Sice by to neřešili reverzní osmózou nebo chemií, ale stejně by museli vodu upravit mícháním na potřebné pH.

Proto mi taková sarkastická srovnání přijdou přinejmenším úsměvná. Nic není černobílé a v akvaristice to platí obzvlášť. Ano, nic se nesmí přehánět, ano, je nutné vědět, co vlastně dělám a proč to dělám a ano, když to jde, usnadním si práci, vy ne?
Ja by som sa testov 6 v 1 zastal.
Áno,nie sú presné,ale na informatívny charakter postačujú.Aj niektoré lacné kvapkové testy ukazujú zlé alebo dokonca žiadne reakcie a výsledky od reality chemizmu vody a tie nenapáda nikto,lebo sú to kvapky?
Je zaužívaný názor medzi ľuďmi,že papierikový test je nepresný,ale je to mýtus.
Tetra je najnepresnejší,najhorší a najdrahší,no JBL 6v1 dokáže namerať hodnoty,ktoré nie sú ďaleko od skutočnej mg/l v akváriu,len ich negatívum je v málo odstupňovanej porovnávacej stupnici na tube.Nový akvarista nevie používať testy a reagovať na výsledky meraní.Tieto papierikové mu však minimálne prezradia/upozornia na pH,GH,KH,NO2,NO3.
JBL je na svoje prevedenie s málo presnou stupnicou postačujúci test a dokáže lepšie namerať aj od niektorých kvapkových testov.Na jemnejšie merania v akvaristike sú najkvalitnejšie kvapkové testy podobne od JBL.Aj Serácke kvapkové testy zaostávajú ďaleko za výsledkom od JBL.
Celý nadšený som sa vrhol do testovania. Nikdy som netestoval. Nainštalovaná aplikácia s troškou trápenia ( učil som sa v škole ruštinu ) som to zvládol. A hurá na testovanie. Po ukončení testovania som sa bál pozrieť do akva či tam mám živé ryby a nie ropákov. Ten test musí byť totálne nepresný. Podľa výsledkov by ryby plávali hore bruchom.
NO2 a NO3 úplne mimo všetko nameral vysoké hodnoty.
Dovolím si nesouhlasit. NO2 a NO3 jsem porovnával jak s údaji vodárny, tak dalšími výrobky, a to jak papírkovými, ta kapkovými testy a až na malé odchylky, byl test Tetra docela přesný.
Správný zápis koncentrace je mg/l (nikoliv Mg/l).

"Dusičnany a dusitany vznikají rozkladem organických látek v akváriu, jako jsou zbytky krmiv, výkalů nebo mrtvých živočichů. Vysoká koncentrace těchto látek ve vodě je toxická pro ryby a zvyšuje výskyt řas." - není pravda, že vysoké koncentrace dusičnanů jsou pro ryby toxické, alespoň ne pro většinu běžných akvarijních druhů.
Dovolím si nesouhlasit. Sice většinou mohou za otravu dusíkatými látkami dusitany a čpavek, ale při vysokých hodnotách jsou i dusičnany pro akvarijní ryby nebezpečné. Nejsou to sice mnohdy uváděné hodnoty 50 mg/l, ale násobně vyšší, ale nebezpečné jsou. Především u přerybněných nádrží bez údržby s minimem rostlin, kde k tomu může dojít.
Dobrý den, hodnoty pH se neuvádí ve stupních. Je to záporný logaritmus koncentrace H+ iontů, proto nemá žádnou jednotku. Zapisuje se prostě pH = 7.
Dobrý den, díky, upravím, běžně u pH žádnou jednotku neuvádím, asi nějaké chvilkové pomatení mysli :-)
Zjišťovat NO2 a NO3 papírkem je kravina. Jde spíš o trik na kapsu akvaristy. Ani kapkové testy nejsou nijak přesné. Je to o podstatě zjištění N ve sloučenině a chemickém postupu. Tomu určitě nejde věřit. Pokud tyto dva testy vyloučím jako spíš zbytečné jde tvrdost, Fe, pH a Cl zjišťovat přesněji a za podstatně nižší cenu. Určitě je lepší srovnávací test s nějakým vzorem se známým obsahem (balená voda apod) a kapkový test.
Díky za info. Výsledky NO2 a NO3 jsem porovnával s kapkovým testem a zároveň s informacemi o vodě od vodárny. Nejde sice o přesné testy, ale pro určení nízkého nebo nadměrného množství dusíku to asi stačí. Zázrak to ale bohužel není. Celkově jsem se nesetkal s testery, u kterých bych si byl stoprocentně jist jejich výsledky.
Před 40 lety mělo JZD Tuřany v Brně-Komárově provoz "Akvarijní rybky". Do množáren dováželi vodu z potoka Svratky. Načerpanou v České Svratce na Vysočině. Je to měkká voda, v níž se rybkám dařilo. Akvarijní voda nesmí přicházet do styku s kovy ( zinek, hliník, železo atd). Jímání dešťové vody je možné, z keramických střech a umělohmotných svodů rovněž do umělohmotných nádob. Úprava tvrdé vody je v nouzi možná octem s kontrolou kyselosti.
Spíš měď je velmi toxická. Železo je v každém hnojivu pro akvarijní rostliny. Jinak ta měkká voda by se hodila. Včera jsem ale po měsíci čekání konečně získal trochu měkké vody ze sněhu. Ale na to, kolik sněhu jsem posbíral, jsem měl nakonec vody tak pro jednu rybku a ne pro 120 litrové akvárium :-D
Díky za tip. Mám testy na dusičnany od rataje a nejsou nejlevnější a měření je na dýl. Takto to bude aspoň za chvíli a všechno. Zkusím sehnat, třeba bude někde i levnější.
02.11.2019 13:13:06
surpan
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one