Jednodenní výlet do Paříže

Na internetu jsme našli nabídku jednodenního pobytu v Paříži. Což mi vyhovovalo, protože obcházet památky týden bych fakt nechtěl. Takhle si člověk doslova proletí to nejdůležitější, což pro mě byla Eiffelovka, chtěl jsem vidět Louvre a Notre Dame.

 

Zájezd jsme našli, bylo to autobusem.Cesta začala odpoledne z Česka. Ráno jsme už byli v Paříži. Hygiena na benzince sice není nic úžasného, ale určitě to předčilo spánek v tvrdém autobuse. Především české dálnice jsou tragické, v Německu to byla lahoda a ve Francii něco mezi.

 

Byla to náročná cesta, ale za návštěvu Paříže to rozhodně stálo. Ráno jsme si projeli autobusem celou Paříž. Okraj města byl překvapivě nepěkný, nikdo se moc o kraj města nestaral, to i u nás je to lepší. Z kanálu na dálnici rostl strom, který tam už pár let byl, betonové plochy byly staré, počmárané. Čím blíž centru, tím to bylo ale lepší. Později jsme spolu s průvodcem procházeli nejzajímavěnjší místa. Protože čas byl omezen, většinou jsme nikde nečekali na prohlídky vnitřních prostor památek, ale omrkli vše z venku.

Poté následovala cesta lodí po Seině, kolem Notre Damu. Tohle byl také zážitek. Hodně se mi to líbilo. Večer po celodenním šlapání jsme šli k Eiffelově věži.

Park okolo Eiffelovky byl rozlehlý, všude hodně lidí. Čekání na výstup na Eiffelovu věž bylo nekonečné. Samotná Eiffelova věž byla neuvěřitelná. Když jsem ji viděl na obrázcích, nedokázal jsem si představit, jak je obrovská, jak je konstrukčně provázaná, kolik železa na ní je, prostě jsem si nedovedl představit, jak je dokonalá. Když jsem stál pod ní, byl jsem jak malý červ na celé louce.

 

Kontrola lidí, kteří chtěli lepší výhled z Eiffelovky byla přísná, policistů bylo všude hodně. Na Eiffelovku Vás nepustí samozřejmě s ničím ostrým, ale ani s pitím v pet lahvi.

 

Sedět v parku a koukat na tu neuvěřitelně dokonalou kontrukci bylo povznášející. Ve večerních hodinách se celá věž rozsvítila a k našemu překvapení se spustilo i blikající světlo, které dodalo světelnému představení šmrnc.

Ještě ten večer jsme nasedli do autobusu, unavení, ale nadšení, jen v očekávání, jak hrozná bude cesta. Po celodenním výšlapu a sledování všeho naráz, nikdo neměl problém usnout ani na hrbolaté dálnici.

 

Druhý den k večeru jsme již byly zpět a měli za sebou nezapomenutelný zážitek z krásné Paříže.