Jak založit akvárium s rybičkami?

Před pořízením akvária je třeba udělat několik rozhodnutí, která Vám ušetří nemalé náklady. Akvaristika je totiž velmi rozmanitá a nemusí být vůbec snadná. A to je na ní právě to krásné, že si každý z nás může zvolit svou cestu. Všechny "varianty" mají něco do sebe a každému přiroste k srdci něco jiného. Ať už si zvolíte "LowTech" akvárium s minimem techniky, nebo běžné rostlinné akvárium se základní technikou, "HighTech" akvárium s náročnějšími rostlinami, aquascaping, či holandské akvárium s výbornou technikou a nejnáročnějšími rostlinami, akvária "BlackWater", Malawi a Tanganika. Podle toho je pak potřeba nastudovat alespoň základní potřeby daného akvária, neboť se mohou výrazně lišit. Vyhnete se tak zklamání z fatálních chyb.

Na tomto webu se primárně zabývám rostlinnou akvaristikou (samozřejmě i s rybami) od LowTech akvárií až po náročnější akvária s přidáváním CO2. Časem ve spolupráci s dalšími akvaristy zabruslíme i do dalších oborů akvaristiky.

Záleží na tom, jaké rybky chcete chovat. Všeobecně platí, čím větší nádrž, tím lepší. Lépe se v takovém objemnějším akváriu udržuje stálejší prostředí, takže i při menším překrmení rybek nemusí nastat katastrofa v podobě zahnívající vody. Protože jsem nikdy neměl moc prostor na akvárium, volil jsem dřív menší objemy okolo 50 litrů. To je málo. Přináší to mnoho starostí, snadno se takové akvárium přerybní (hlavně u plodných živorodek) a pak může dojít i k otravě dusíkatými látkami (dusitany, dusičnany).
 

Optimálně bych to viděl něco mezi 100 až 200 litry, poměr stran cca 2,5 : 1 : 1 (třeba 100 x 40 x 40 cm, což je 160 litrů). Pro ty, co nemají představu, je 200 litrů už slušnej rybník, hlavně kdyby prasklo (ale to nebudu plašit, stává se to hlavně těm, kteří cvičí s činkou u akvária).
 

Pokud máte dostatek prostoru a nemáte ani finanční omezení, šel bych ještě do většího. Dnes jsem na youtube viděl akvárium o objemu 10.000 litrů v nějakém německém obýváku. Prostě paráda. Hejna rybek po stovkách plavala sem a tam. Ale čistit bych to nechtěl. Majitel se spouštěl do nádrže z lávky nad akváriem. Aby dosáhl na dno, musel mít brýle, šnorchl a dlouhou trubku na odsávání kalu a detritu (v překladu vytrávená potrava ryb a uhnilé části rostlin).

Akvárium je dobré umístit v místnosti tak, aby na něj nesvítilo slunce, dál od radiátoru a nejlépe ne hned ke dveřím, kde může docházet k otřesům. Kvůli snadnější údržbě si zvolte místo, kde bude dostatek prostoru k manipulaci. Také doporučuji neumisťovat akvárium přímo na podlahu, protože údržba a odkalování pak bude náročnější.

Velmi důležitý je výběr police pod akvárium. Je nutné si uvědomit, že 120 litrové akvárium s vodou, vlastní váhou, váhou štěrku váží cca 150 kg. To není málo. 450 litrovka bude vážit přes půl tuny. Tady už je nutné popřemýšlet nejen nad regálem, který by tohle nemusel unést, ale také bych takové akvárko neumístil někde, kde se kolem chodí. U větších objemů je nutné prokonzultovat Váš nápad nejlépe se statikem. Stropy mají většinou nosnost od 400 kg na metr čtvereční, takže dát do paneláku akvárko o objemu 1000 litrů vedle knihovničky, která je plná těžkých knih a před akváriem bude manželka trénovat zumbu, možná zaručí, že i soused pod vámi bude mít vysněné akvárium s rybkami.
 

Každé takové akvárium je důležité umístit na rovný očistěný povrch, podložka pod akvárium je naprostou nutností. Pokud budete akvárium zasouvat stejně jako já do výklenku ve zdi, nalepte předem pozadí akvária. Nejlépe se hodí černé pozadí, před kterým vyniknout jak rostliny, tak rybičky: jak nalepit samolepící folii.
 

Akvárium si očištěte od prachu, nikdy nepoužívejte chemikálie (ani jar) na omytí akvária. Mohlo by dojít k otravě ryb.

U nenáročných rostlin nejčastěji používám říční křemičitý štěrk s frakcí 2 až 4 mm. Větší se nehodí, protože v něm nebudou "držet" rostlinky a budou mezi něj zapadat zbytky krmiva, v písku s menší frakcí pak nedostatečně koluje voda a kořeny mohou zahnívat. Nesmí mít ostré hrany. Bíle, barevné, nebo černobílé drtě jsou nevhodné.

Velmi oblíbené jsou také japonské substráty Yokuchi Jiban Soil, Platinum soil nebo ADA Amazonia. U středně náročných a náročnějších rostlin používám Yokuchi Soil.

Štěrk pak nahrňte ve sklonu, vepředu akvária alespoň 5 cm, vzadu 10 cm, v závislosti na kořenech budoucích rostlin. Nejvíc jsem si oblíbil štěrk (křemičitý písek 2 - 4 mm) a to hned z několika důvodů. Vypadá dobře, nemá ostré hrany a pro mě velmi důležitá vlastnost, že jej stačí jen jemně propláchnout (někdy jsem ani neproplachoval).

Podrobnější informace o výběru dna do akvária, najdete v článku: Jaké vybrat dno do akvária.
 

Protože studniční voda je většinou moc tvrdá a většině rostlin a ryb vyhovuje voda kyselejší (pH pod 7), využívám vodu vodovodní (také není optimální, ale je lepší). Napouštím ji přímo z baterie umyvadla (pokud nemáte citlivé ryby a živočichy), přes růžici na hadici, která rozdělí proud a napouštění je plynulé i při větším proudu vody. Nerozhrnu si tak již připravené vyspádované dno. Dříve jsem používal talířek, který jsem položil na dno a vodu nalil na něj, růžice je ale pohodlnější.

 

Optimální dekorace pro přírodní vzhled akvária jsou kameny a kořeny. Do LowTech akvárií s minimální údržbou bych nedoporučil použití vápence. Na druhou stranu v aquascapingu jsou dekorativní kameny s obsahem vápence využívány často (Seiryu stone, Grey Mountain, atd.). Ty sice zvyšují tvrdost vody (záleží na množství použitých kamenů a pH vody), ale protože se v takových nádržích pravidelně a často mění část vody, nedochází k výraznějším změnám, které by mohly mít negativní vliv na růst rostlin. Pokud ale chcete běžné akvárium s rostlinami a víte, že pravidelná údržba s výměnou vody nebudou zas tak pravidelné, použijte kameny bez obsahu vápence (např. Dragon stone apod).
Vše ostatní, ať je to plastová rostlina, potápěč, keramická loď, hrad nebo mušle z moře se do přírodního rostlinného akvária prostě nehodí.

Osvětlení akvária musí být dostatečné a zároveň je dobré zbytečně nepřesvětlovat. Dříve se uvádělo, že každá nádrž by měla mít 0,4 až 0,7W na litr akvária. Tento nepříliš přesný přepočet se dal využít u zářivek T8. V době LED světel je to ale trochu složitější. Je třeba zkusit, co bude vašim rostlinám nejvíce vyhovovat. Speciální zářivky pro růst akvarijních rostlin jsou hlavně lákadlo na akvaristy, přitom rostliny rostou i pod zářivkou 4krát levnější. Také si k osvětlení pořiďte časový spínač. Ten nejlevnější mechanický vyjde na cca 100 kč, kvalitnější digitální s pamětí (ať nemusíte vše nastavovat znova při každém výpadku proudu) vyjde na cca 230 kč. Optimální doba svícení u akvária je cca 8 až 12 hodin denně. Po založení nádrže je ale lepší svítit pouze 6 až 8 hodin denně a dobu postupně prodlužovat. Pomoc s výběrem osvětlení může článek, ve kterém se dozvíte, jaká osvětlení mají akvaristé nad svými rostlinnými akvárii: Pomoc s výběrem osvětlení nad akvárium. Také jsem udělal test LED reflektorů s náročnějšími rostlinami ve vyšším akváriu: LED reflektor nad akváriem.

Filtrace vody
Doba, kdy v akváriích zběsile bublal vzduchovací kamínek, je v podstatě pryč (až na vyjímky). Dnešní filtry vodu přímo neprovzdušňují, o to se starají rostliny (filtry ale urychlují výměnu plynů čeřením hladiny). Ze silně provzdušňované vody (osobně vůbec nevzduchuji - chce to ale dostatek rostlin) se může vytrácet důležitý oxid uhličitý CO2, což je pro pěstování rostlin kontraproduktivní. Voda se mechanicky a biologicky filtruje přes několik pórovitých složek (filtrační biomolitan - bioakvacit, filtrační vata, keramické kroužky, pemza), kde dochází díky nitrifikačním bakteriím (co je to nitrifikace) k přeměně nebezpečných dusíkatých látek (čpavek, dusitany) na dusičnany NO3, které rostliny využívají ke svému růstu (v akvárku ale nepřetržitě probíhá mnohem více důležitých procesů, které mají za úkol například rozklad materiálu, atd.).
Nabídka filtrů je rozmanitá, ať už půdní, vnitřní, závěsné či externí (venkovní). Půdní se mi neosvědčily vůbec, závěsné používám pouze v nano akváriích k mechanické filtraci a k zajištění proudění vody. U malých akvárií do 100 litrů používám většinou filtry vnitřní (dobré zkušenosti mám s čerpací hlavou Atman AT-20x (nový název - JK Animals JKA IP20x) + přidání většího bioakvacitu). U větších nádrží preferuji filtry externí. Hlavní výhodou je velký objem filtračních hmot, které zajistí čistou akvarijní vodu, ale také minimální zábor místa v akvárku. Dobré zkušenosti mám s vnějším filtrem JBL e1501. Mezi další oblíbené a kvalitní značky externích filtrů patří samozřejmě Eheim, exteráky AquaEl Ultramax a také filtry Oase BioMaster, které mají vestavěný předfiltr usnadňující čištění filtru. Dostupná je také verze Thermo, která má i vestavěný ohřívač, který pak neruší pohled na přírodní akvárium. Cenově dostupnější jsou pak externí filtry JK Animals.

Jak urychlit zaběhnutí akvária?
Zaběhnutí akvária se dá "urychlit", přesto je lepší s vypuštěním ryb měsíc počkat (u akvaristiky se držím pravidla nic neuspěchat a vše dělat v klidu a s rozmyslem a nejlépe s minimálními zásahy). Nepoužívám žádné zázračné vodičky, pouze využívám toho, že již mám více zaběhnutých akvárek (samozřejmě ne vždy to jde, občas zajíždím od nuly bez "urychlení"). Dělám to tak, že biomolitan ze zajetého filtru propláchnu v nově založeném akváriu. Sice je pak voda chvíli kalná, ale do druhého dne se o "nečistoty" postará filtrace v novém akvárku. Díky tomu pak dojde k urychlení zajetí akvária, což se dá využít i k rychlejšímu vypuštění ryb, přesto u tohoto kroku bych nespěchal. Výhodu urychlení tohoto procesu spíš vidím v lepším růstu rostlin, kterým se po založení akvária často moc nedaří. A zdravé dobře rostoucí rostliny omezují růst řas a jsou samozřejmě prospěšné živočichům v akváriu.

Určitě ne plastové, ale rozhodně živé. I když se jim ze začátku nemusí dařit, nevzdávejte to. Mezi nenáročné rostliny patří anubis (Anubias Barteri), některé druhy šípatkovců (Echinodorus), zákrutichy (Vallisneria), bahnatka bezstopečná (Limnophilla sessiliflora), některé kryptokoryny (cryptocoryne). Každá rostlina má určité požadavky na sílu osvětlení, množství CO2, složení vody, proto se nevzdávejte po prvním neúspěchu. S výběrem rostlin pomůže interaktivní atlas akvarijních rostlin, kde si snadno vyberete rostliny podle jejich potřeb (například nenáročné rostliny, pro slabší osvětlení apod.). Některé si pak můžete pořídit i na našem eshopu SURPANshop.cz.

Pak je tu ještě jedna kategorie rostlin, které někteří prodejci prodávají jako akvarijní, přitom se do akvária nehodí a pod vodou časem hynou. Přehled prodávaných rostlin, které se nehodí do akvária.

Akvarijní rostliny, stejně jako květiny, keře a stromy, potřebují ke svému růstu živiny. Pokud je nemají, tak strádají, ztrácí listy, blednou, nerostou, hnijí a časem většinou úplně odejdou. Proto i akvarijní rostliny potřebují živiny a to ve formě hnojiv určených pro akvaristiku. Vyhněte se používání zahradních, nebo domácích hnojiv. Využívejte jen ta akvarijní. Hnojiva pro suchozemské rostliny obsahuji mnohem více dusíku a ten ve vyšších koncentracích nevyhovuje rybám. Zároveň řasy by s velkou pravděpodobností vytvořily kompaktní porost.
 

Nabídka akvarijních hnojiv je velmi široká, přidávání živin má ale svá pravidla a určitě neplatí, že čím víc dáte, tím lépe rostliny porostou. Podrobněji jsem se o tomto tématu rozepsal v článku jak a čím hnojit - akvarijní hnojiva. Zároveň je v nádrži mnoho proměnných, každý máme jiné parametry vstupní vody, samotné rostliny mají odlišnou spotřebu jednotlivých živin (velkou roli ve spotřebě živin hraje zvýšená intenzita osvětlení, či přidávání CO2), vliv na množství dusíkatých látek mají samozřejmě i použitá filtrační média, množství ryb, používaná krmiva atd. Tím se ale tady v článku pro začínající akvaristy zabývat nebudeme.

Je přidávání živin ve formě hnojiv nutné? Ano i ne. Pokud budete mít nenáročné rostliny a rybek tak akorát pro daný objem akvária, nebudete zanedbávat alespoň občasnou údržbu s částečnou výměnou vody, nemusí být přidávání živin nutné. I přesto osobně doporučuji alespoň občas přidat mikroprvky a draslík, aby rostlinám nic nechybělo (pro tento účel se hodí Profito, Seachem). Doporučuji také živiny do dna, ať už ve formě zásobní vrstvy, nebo přídavných hnojiv.

V nádržích se středně náročnými rostlinami, kde je již zvýšená intenzita osvětlení, se stává přihnojování spíše nutností. Hlavně pokud se přidává i CO2. V tomto případě upřednostňuji nejen pravidelnost v přidávání živin, ale zároveň se mi osvědčilo přihnojování denní, každé ráno před rozsvícením nádrže. V tomto případě bych volil, až na pár vyjímek, komplexní hnojiva jako jsou MasterLine, AquaGrower. Používáte-li dno bez přidaných živin (písek, štěrk), doporučuji použití zásobní vrstvy nebo přidaných živin do dna.

V high-tech nádržích (holandská akvária, aquascape) jde o to dostat z rostlin maximum. Tedy aby byly silné, zdravé a jejich zbarvení bylo dokonalé. V tomto případě se používají na dno japonské substráty (Yokuchi, Platinum, Tropica, Ada), výborná plnospektrální osvětlení a vyvážená kvalitní hnojiva s možností dávkování jednotlivých makroprvků. Pro tato akvária se nejlépe hodí hnojiva: AquaGrower, MasterLine, Seachem, AquaRebell a Tropica.

Širokou nabídku akvarijních hnojiv najdete na našem e-shopu v kategorii: Akvarijní hnojiva.

Přidávání CO2
S "modernizací" akvaristiky se stalo velmi oblíbené sycení CO2, tedy přidávání oxidu uhličitého do akvária. Aby rostliny rostly, potřebují přes den oxid uhličitý, který vstřebávají a vyrábí kyslík, který zas potřebují ryby. A ty vydechují oxid uhličitý. Jestli je pro vás přidávání CO2 do akvária vhodné, zjístíte v článku: CO2 v akvaristice.

 

Pokud máte málo rybek a hodně rostlin (u středně náročných a náročných rostlin bych přidávání CO2 téměř vždy doporučil), nemusí množství CO2 stačit a proto se do akvária přidává. Je více možností, nejlevnější je pomocí kvasnic, cukru a vody v PET lahvi vedle akvária a pomocí hadičky a lipového dřívka jej necháte probublávat v akváriu. To zní dobře, ale má to mnoho ale. Pokud budete vyrábět CO2 mnoho, otrávíte ryby. Pokud se dostanou nedopatřením kvasnice do akvária, otrávíte ryby. V noci rostliny stejně jako ryby vyrábí CO2 a spotřebovávají O2. V akváriu by tedy v noci mohlo být příliš mnoho CO2 a hrozí otrava ryb. Podrobný návod: Výroba CO2 z kvasnic. Lepší a stabilnější variantou, jak si pro akvárko vyrábět CO2, je pomocí setu na kyselinu citronovou a jedlou sodu.
 

A nebo si můžete pořídit CO2 set s tlakovou lahví. A to buď bez, nebo s elektromagnetickým ventilem, který řídí přidávání CO2 do vody. Ten pak napojíte buď to do pH kontroleru, který bude udržvoat nastavenou hodnout pH (CO2 pH snižuje), nebo do časového spínače a budete dávkovat nejlépe 2 hodiny před rozsvícením osvětlení a 2 hodiny před zhasnutím se CO2 vypne. Vše tedy probíhá pouze přes den a vše můžete regulovat. Nebo je tu další možnost, ubrat na "dávkování" a jet nonstop. Tuto možnost osobně preferuji. Ale s velkou opatrností. Sycení CO2 je ale spíš pro zkušenější akvaristy, kteří pěstují náročnější rostliny. V případě, že si vyberete nenáročné rostliny, budete si moci starost s přidáváním oxidu uhličitého, odpustit.

Když to shrnu, pro začátek doporučuji určitě nenáročné rostliny, bez přidávání CO2 a jen občasné přidávání živin rostlinám pomocí tekutého hnojiva. Samozřejmě i bez přidávání CO2 můžete mít parádní rostlinné akvárium: rostlinná LowTech akvária (bez přidávání CO2). A ušetříte si i plnění lahví. Seznam plníren CO2 jsem připravil zde: (seznam plníren CO2 v ČR a SK).

 

Je velmi důležité, aby se druhy mezi sebou snášely, aby objem akvária byl dostatečný dle velikosti ryb (některé ryby mohou dorůst obřích rozměrů), aby jim vyhovovalo podobné prostředí. S výběrem pomůžou například ve facebookové skupině Akvaristika pro normální lidi. Na informace v mnohých akvaristikách bych se zas tak nespoléhal. Nákup rybek pak osobně provádím buď u ověřených akvaristik, nebo si rybičky pořizuju přímo u chovatelů akvarijních ryb.

Na malou rybku, například tetru neonovou (Neonka) se počítá se 4 litry vody. Pokud máte akvárium 120 litrů, počítejte s čistým objemem vody. Pokud máte hodně dekorací, může být vody v akváriu pouze 80 litrů. Pak by se akvária hodilo 20 teter neonových nebo rybek podobné velikosti.

 

Pokud jsou rybky hejnové, určitě je nutné jich mít více, ne jen po párech. Rybky se pak necítí bezpečně. Zvolíte-li rybky větší, například čichavce nebo skaláry, počítejte s objemem akvária alespoň 200 litrů pro pár kusů. Beta bojovnice by měla být v objemu alespoň 20 litrů, pár od 30 litrů. Menší akvária jsou naprosto nevhodná.

 

Do akvária dávám po založení akvarijní šneky (okružáci, levatky), kteří se postarají o "nastartování nitrifikace". Po dvou týdnech od založení přidám dvě rybky (jen minimální počet), ze stejného důvodu, jako šneky na začátku. Další rybičky do akvária dávejte až měsíc po založení, abyste se vyhnuli otravě ryb dusíkatými látkami. Sáček s rybkami vždy vložte na půl hodiny do akvária, aby se srovnala teplota s vodou v sáčku (aby nedošlo k teplotnímu šoku), postupně do sáčku doplňujte trošku vody z akvária, aby si rybky mohly alespoň částečně zvyknout na případnou změnu chemického složení vody. Nakonec rybky do akvária odlovte síťkou, vodu ze sáčku určitě do akvária nenalévejte. Po nákupu nových ryb vždy doporučuji karanténu.

Údržba a péče o akvárium zabere každý týden až 14 dní cca 1 až 3 hodiny v závislosti na druhu akvária. Každých 7 až 14 dní by se v akváriu měla vyměnit asi 1/4 až 1/3 vody (u HighTech akvárií je se voda mění častěji a více). Pokud nemáte v akváriu ryby a živočichy citlivé na chlor, dá se voda napouštět přímo z vodovodu. V druhém případě je třeba nechat vodu odstát.
 

Také je nutné odstřihnout uhnilé rostliny a listy, případně rostliny zkrátit.
 

Při výměně vody odkalujte pomocí zvonu na hadici (odkalovačem). Rozumné odkalování je prospěšné. Osobně jej dělám při každé výměně vody, ale pouze povrchově, abych nerozvířil detrit do vody. Hloubkové odkalování dna v běžných případech nedoporučuji. Podrobnější návod: Jak na údržbu akvária. Před výměnou vody vždy odpojte všechnu akvarijní elektrotechniku, aby nedošlo k úrazu elektrickým proudem, nebo poškození techniky (ohřev, filtrace).

 

Nejprve jsem si vyhlédl akvarijní komplet Juwel o objemu 240 litrů, včetně osvětlení, filtrace, ohřevu a police pod akváriem. Sehnat se dá za cca 13.000 Kč. Nakonec jsem využil výklenku ve zdi a pořídil do něj akvárium o objemu 120 litrů na míru. Akvárko včetně horních krycích skel jsem si objednal ve sklorexu za cca 2200 Kč včetně podložky pod akvárium. Slušný vnitřní filtr se dá pořídit již za 400 Kč, ohřívač s termostatem za 300 Kč. Štěrku jsem koupil 30 litrů za cca 300 Kč, akvarijní kořeny 500 Kč. Osvětlení jsem koupil v Hornbachu - 3x světlo na zářivku T5 s IP65 za 1500 kč, časové spínače za 150 Kč v Ikei. Černé pozadí za akvárko asi 150 Kč. Rybky 800 Kč, rostlinky jsem částečně měl, zbytek mě stál 500 Kč. Automatické krmítko Juwel 700 Kč. Kryt nad akváriem je ze sololitu (100 Kč), zevnitř obalený alobalem kvůli lepšímu odrazu světla do akvária, aby sololit nenasával vlhkost. Sololit je odnímatelný, drží pomocí nábytkových magnetů (100 Kč) a lepidlu Mamut. Celkově mě to tedy přišlo na cca 7700 Kč. Ušetřit se dá na automatickém krmítku.

Krom správného založení akvária je potřeba pravidelná a kvalitní údržba: Jak na údržbu vašeho akvária. Pokud chcete hodně rostlin, včetně těch náročnějších, podívejte se na možnosti hnojení: Hnojiva pro akvarijní rostliny.

Pro ty, kteří se chtějí o akvaristice a pěstování rostlin v akváriu dozvědět více, je připraven seznam článků: články o akvaristice na surpanblogu, případně si přidejte odběr na youtube, kde postupně připravuji různé návody: odběr na YouTube. Staňte se i fanouškem surpanblogu na facebooku, abyste nepřišli o novinky na webu.