Dobrý den, Pavle,
tekutý uhlík, spíš bych ho nazýval správně, tedy glutaraldehyd, je dezinfekce. Má trochu vliv na růst rostlin a má vliv na řasy, které jako dezinfekce potlačuje. Ještě před cca 10 lety nikdo nic podobného nepoužíval, což samozřejmě nemusí znamenat, že je k ničemu. Ale co si budeme povídat, v posledních 10 letech se objevují spíš pomůcky usnadňující práci kolem akvárka (twinstar, glutaradehyd) , které jsou pro mě především komerčními výrobky, které především pomohou k vytažení peněz z akvaristů. Mají vliv, ale správná péče a údržba dokáže vlastně to samé, tedy krásné čisté akvárium bez řas, nebo jen s minimem řasy. Jinak jedna firma, JBL se prodeji glutaraldehydu vyhýbá.
Co se hnojení týče, tak použití pouze tekutých hnojiv určitě není chyba. Ani jejich samostatné použití. Akvarijní rostliny v submerzní, tedy podvodní formě, přijímají živiny celým svým povrchem. Proto může většinou tekuté hnojivo stačit. Pak jsou rostliny s listovou růžicí, většinou nenáročné, jako třeba echinodorus, nebo cryptocoryne, které mají velký kořenový systém, rády si vemou i živiny ze dna. Zkoušel jsem několikrát přidat kapsle ke kořenům (jako test příjmu živin), neboť mezi akvaristy putuje informace, že rostliny primárně čerpají živiny z vody povrchem listů, ale po přidání živin do dna došlo u zmíněných druhů k boomu v růstu. A to šlo u rostliny, které rostly v akvárku pár let svým relativně pomalým tempem. Třeba u cryptocoryne affinis došlo k výrazné proměně celé rostliny. Byla silnější, změnila trošku tvar a ze zelené rostliny se stala rostlina červenohnědá. A to vše během cca 2 měsíců od přidání živin do dna. Ale pěkně rostla i před přidáním živin do dna. Ono je i důležité si uvědomit, jestli chcete, aby rostliny rostly tak rychle, neboť nejen že budete muset více protrhávat, ale rostliny nabudou na objemu, což je pak dos
