Brigády - hodně práce, dobrá praxe, minimální příjem

Bezesporu zajímavá brigáda. Vyzkoušel jsem si práci ve skladu, na prodejně i za pultem, kde jsem krájel salámy. Setkával jsem s hodně lidmi, jak v pohodě, tak s lidmi, které bych nejraději proplesknul. Chodilo nám tam pár zlodějíčků, co se pokoušelo ukrást, co se dalo. Člověk za nimi musel vyloženě chodit. A když už něco vzali a já si jich všiml, hned to z rukávů vraceli do regálů.

Zajímavou kategorií zákazníku byli důchodci, kteří stáli před prodejnou dřív, než jsem tam došel já. Stačilo se o minutu zpozdit s otevřením dveří a málem ty dveře vytlačili.

Práce to byla náročná a špatně placená. Ale proti ostatním brigádám to byla procházka růžovými sady.

 

Protože jsem studoval stavební průmyslovku, měl jsem praxi na stavbě. A protože byla stavební firma spokojená, nabídli mi brigádu na léto. Denně jsem pracoval 12 hodin na stavbě s dvěma Ukrajinci. Vasilem a Voloďou. Oba dříči, to samé se požadovalo ode mě. Což problém nebyl.

Byly dny, kdy jsem celou pracovní dobu dělal se zbíječkou a večer jsem doma neudržel ani talíř s jídlem, který jsem vyklopil na koberec i s pořádnou porcí špaget se sýrem. Nějaké předpisy o práci se zbíječkou max 4 hodiny denně se vůbec neřešily. Další dny jsme nosili 24 kilové kbelíky s venkovní omítkou do třetího patra. Taky sranda. Nebo výkopové práce bazénu ve třech lidech krumpáčem a lopatami. Při dokončování zámkové dlažby kolem bazénu přišla majitelka, které vadilo, že opíráme lopatu o strom, prý ho to bolí. Pak Voloďovi začala vytahovat zámkovku a "rovnala" podsyp pod dlažbou, který již byl zcela dokonalý. No s lidmi je sranda.

Fyzicky to byla náročná práce, dřít se na letním slunci za pár desítek korun na stavbě není asi pro každého. Mě to ale vyhovovalo a koupil jsem si svůj první noťas. Hodnotím jako lepší variantu brigády.

 

Tohle bych shrnul asi jednoduše. To byla chyba. Tuto brigádu jsem podstoupil jednou, což byly dvě noční inventury. Krom toho, že tam po všech řvali, že se musí přidat na tempu, že se nestíhá, a že vše musí být hotovo do druhého rána, hrozila okamžitá výpověď, když by člověk udělal nějakou chybu v počtech. Jeden vedle mne dvakrát zpočítal blbě lahve chlastu, které jsme měli na starost a ve 2 ráno jej vyhodili.

Manažer prodejny byl arogantní blb, který si o sobě myslel, že je "esesák" v koncentráku. Se mnou problém neměl, ale po ostatních řval, urážel je a shazoval. Přitom to byl od pohledu doma manželkou týraný chudáček.

Brigáda měla trvat dvě noci. Druhou noc nás ovšem ve tři ráno vykopli, že máme hotovo. První autobusy však jeli až v 5 ráno a všichni jsme dvě hodiny mrzli venku.

Tohle bylo náročné fyzicky, ale i psychicky. Hlavně když natrefíte na blba, který je velký boss a ještě nedávno umýval zem pod pisoárama. Hodinová sazba byla almužna.

 

Aktivní nabízeč služeb po telefonu. Dělal jsme u nějaké firmy, která nabízela lidem paušály, internet a televizní programy od O2. Tuhle práci jsem vydržel dělat měsíc. Denně 8 hodin skoro bez přestávky mluvit, lhát lidem, jak je vše co nabízím skvělé, jak ušetří, přitom budou platit víc, mi nepřišlo etické a utnul jsem tomu tipec. Když na mě lidi nebyli sprostí, tak jsem se občas dovolal někomu, kdo už bohužel nežije a mluvit s ním prostě nešlo a manželka mi s brekem říkala, že už tu není. Do toho nahrávali vaše rozhovory, kontrolovali je a pak je pouštěli, jestli to říkáte správně. Po 8 hodinách klidně oslovíte místo "dobrý den, mohu mluvit s paní ..." "dobrý den, mohu mluvit s pannou...". Zkomolení přijmení je běžné. Jednou jsem se dovolal pánovi do domova důchodců, který neměl zájem o žádné služby, jen si chtěl povídat. Což jsem mu umožnil a hodinu jsem si s ním vykládal. Za celou dobu jsem neprodal ani jediný produkt. Protože jsem nechtěl lidem něco nutit. Plat byl hodinový plus odměny za prodej. Po měsíci jsem zkončil a místo výplaty mi přišel mail, že firma zkrachovala, nebo spíš to majitelka vytunelovala a pak zmizela. Po dvou letech jsem dostal 350 kč od soudu. A to se určitě vyplatí!

 

Pokud ze sebe chcete uděla blbce, je to super brigáda. Byl jsem celkem ve třech prodejnách, všude mi bylo vyhrožováno nepřizpůsobivými spoluobčany fyzickou likvidací, pokud se budu dívat. Nechodili po jednom, ale ve skupinách, řvali po celé prodejně, jaký je svět hrozný a jaký jsem rasista, že se dívám, jestli nekradou. Což jsem měl přikázáno přímo se za takovými skupinkami pohybovat.

Za pár korun ze sebe děláte blba a ještě vám vyhrožují likvidací. Jednou po práci jsem musel změnit trasu a zajít do jiného domu, protože mě jeden z nich sledoval. A krom toho stát celý den na nohách a totálně se nudit a být za kašpara, to bych se zrovna mohl dát ke komediantům.

 

Hodně zajímavá brigáda. Krom toho, že jsem se setkal s Pierrem Richardem, tak jsem viděl plno zajímavých osobností a jak se dělají filmy, jakým způsobem se tvoří kulisy, jak je celý film jedna velká iluze. Takže kvůli zkušenostem super. Peníze ale slabota. Jenže protože nás majitel ostrahy nutil makat 20 hodin denně, tak i při 60 kč za hodinu jsem za měsíc měl dost vyděláno. Ale na spánek byly cca 4 hodiny denně. Vydržel jsem to měsíc. Protože se takové filmy natáčí ve starých areálech firem, kde se pak staví kulisy, problém byli feťáci, kteří se tam potulovali a hledali místo klidu, nebo něco, co se dá ukrást. Konfliktů bylo několik, včetně napadení šroubovákem a za ty peníze to rozhodně nestojí.

Nudná práce, kde 12 hodin denně sedíte na vrátnici a dvakrát projedete autem celý areál a zkontrolujete pár budov. Opět problém s feťáky. Těžko chápou, že tam nemají co dělat, když o sobě skoro neví. Škoda mluvit. Nuda a nebezpečí.

Zábava začala, až jsem si spletl cestu a autem jsem zapadl v rozbahněné louži. Z auta jsem vystupoval kufrem, neboť dveře byly zapadlé. Kolega na vysílačku nereagoval, po hodině, co jsem dorazil na vrátnici mi sdělil, že mi nepomůže, protože ji nemůže opustit. Naštěstí jsem po cestě zpět potkal někoho firmy v areálu, kdo byl ochoten mi pomoci. No, trvalo to hodinu. Ale vyšlo to.

Kdyby nebylo problémů s feťáky, je to nudná práce, ale pokud si rádi posedíte v práci, tohle by mohlo vyhovovat.

 

Znojemské vinobraní. 60 tisíc lidí, 13 členů ostrahy chránící podium i Dana Nekonečného a jeho skupinku poloobnažených krásek. Třináct chlapů proti šedesáti tisícovému davu. Opravdu skvělé. Nakonec krom pár problémů s člověkem, který chtěl vběhnout na podium, to ušlo. Sice jsem jel domů s modřinou pod okem, ale to bylo kvůli pomoci ženě, kterou tam zmlátil ožralý manžel. Ochránil jsem ji na chvíli před útokem a dostal jsem to já a ona mohla utéci. Když děláte ostrahu kdekoliv, je tam riziko, možná i jistota, že to jednou schytáte. Hlavně za 60 korun za hodinu ale není o co stát.

 

V období plesů jsem si sehnal brigádu v šatně. Dostávali jsme od lidí jejich bundy a olečení a dávali jim lístky. Ano, náročný je začátek, kdy všichni přijdou naráz. Pak je dlouho nuda, krom kuřáků, co chtějí pořád bundy, aby si venku mohli zapálit, nikdo nikam netrajdal. A ke konci to odcházelo postupně. Peníze, co jsme dostali za hlídání věcí jsme si pak rozdělili a za těch cca 6 hodin to bylo cca 800 kč na osobu. To ušlo.

 

Pokud tedy nemusíte, některým brigádám se vyhněte. Jsou třeba zajímavé, ale dosti rizikové a nebezpečné. Bacha také na ty, kteří nechtějí pak za odvedenou práci zaplatit. Doporučuji smlouvu, bez ní už taky nemusíte peníze nikdy vidět.

Jaké máte zkušenosti s brigádami Vy?