Kolem mě je pár stejně blbě vypadajících zarostlých lidí a těžko poznat, kdo je žena či muž. Nejhorší na tom je asi ten zápach, všichni hrozně smrdíme a někdo už dvě hodiny zkouší křemeny "zatopit".
Ano, tohle je doba, kdy bych rozhodně žít nechtěl. Je to doba, kdy bych lovil mamuty a dožíval se věku, který nestojí ani za zmínku. Buď bych někde umrzl, chytil nějakou nemoc, nebo by mě někdo pozřel jako zákusek a já bych doufal, že to nebyl můj spolubydlící v jeskyni v době hladu.
Pak je tu doba jiná, horko, že by člověku slezly vlasy a já dřu jak mezek. Je to doba cca 2000 př. n. l. a já zrovna s hromadou kámošů táhnu několika tunový opracovaný šutr na své místo. Písek pálí do chodidel a někdo mě právě mrskl přes záda bičem, že se loudám. No nedal bys mu facku?
V tu ránu procitnu a probudím se o dalších 2000 let dál. Nazval bych to obdobím okolo roku "nula"