Diskuze

Považuji za vhodné doplnit něco o vinařství v okrajových vin. oblastech ( brněnská). Vyrobit dobré červené víno je někdy kumšt. Zejména když není vhodný podzim na řádně vyzrání hroznů ( do barvy ) alespoň nad 16stupňů cukernatosti. Existuje metoda děleného zpracování modrých hroznů. Odzrněné modré hrozny se ihned v lisu zmáčknou a odlisuje se asi 1/3 moštu k výrobě klaretu ( bílé až narůžovělé příjemné víno ) směs z lisu se dále zpracovává na červené víno, odležením v nakvášecí kádi. Pokud je k dispozici dobré loňské červené víno je vhodné k zalití rmutu do hodnoty 4% alkoholu v kádi ( je to metoda "přes čtyři ), kdy se nemusí čekat na vývoj alkoholu na 4%, což obstará vlitá 1/3 obsahu. Netřeba následně čekat na kvašení kdy teprve nastává alkoholické loužení barvy a slupek. Po zalití červeným vínem lze lisovat za 24 hodin a vznikne v barvě silné a v chuti výrazné červené víno i z méně vyzrálých hroznů. Samozřejmostí by mělo být přislazení do sudu na nejm. 18stupňů cukernatosti ( stanoví se propočtem = 1stupeň je z 1,1/4 kg řepného cukru ). Tímto postupem se kvašení dostane pod kontrolu v sudu, Víno bude napnuté oxidem a kvasnice se usadí na dně. Podle chuti lze víno zdravými kvasnicemi "čiřit" tj. zamícháním kvasnicemi v sudu zjemňovat kyselinu ( z nedozrálých hroznů ), uspíšit zrání a stáčení vína z kvasnic odložit, na dobu zlepšení žádané kvality. Kvasnice ( správně kvasinky ) jsou vlastní život ve víně. Jejich odstraněním začíná etapa zrání vína do lahvové a později i konzumní zralosti.

Ahoj, dobrý článek. Zrovna trochu slopu víno a tohle jako noční čtení se hodilo. Hodně jsem věděl, ale plno informací se hodilo. Děkuji

Dík za info, od kamaráda jsem dostala "domácí" ledové víno, tak jsem hledala informace, co to vlastně je a jak vzniká. Pěkně napsané.

Samotok je nenakvašený čistý mošt, vzniklý ve speciální nádobě. Je to vysoká nádoba ( nejméně 1m) s výpustí u dna, která se naplní odzrněným rmutem. Vlastní vahou dojde k uvolnění moštu, který se jímá u dolní výpustě. Mošt je lahodný, někdy trošku mdlý ( kyseliny a vonné látky se uvolňují více při lisování ) vhodný zejména na dětské pití ( přiředěný vodou).

Rozpoznává se vinohradnictví ( tj. ošetření vinice ) a vinařství (t.j. výroba a ošetřování vína včetně péče o zařízení).
Ve vinici je podstatné používání ochranářské chemie, proti škůdcům a houbovým chorobám. Mechanické používání chemie může zapříčinit horší kvalitu vína ( ve víně jsou rezidua ochranářských prostředků.
Je tedy vhodné sbírat hrozny po větším dešti ( kdy je povrch bobulí omytý ) nebo v malém přikročit i k omytí hroznů vlažnou vodou před odzrněním. Síření moštů a vín je dvojí, spálením síry na nehořlavých plátcích nebo dávkováním pyrosiřičitanu draselného. Pravidelné používání pyr.draselného vede ke tvorbě prospěšného vinného kamene ve dřevěných sudech. Silnější vrstva kamene ( za několik let provozu ) zmenšuje výpar a stabilizuje kvalitu vína. Konzumovat zasířené víno lze až po cca 4týdnech ( ze síry bolí hlava). Pokud se víno lahvuje, je třeba vystihnout dobu před dosažením nejlepší kvality, zasířit pyr. a lahvovat. Lahve s dobým korkem ( zalité voskem ) uložené na ležato vydrží několik let a víno v nich dozraje. Lahvují se především kyselejší vína, která zrání "zakulatí".