Scéna z ulice Fouburgu v roce 1936

Mezi další zajímavosti patřila stará sanitka, kterou si asi k natáčení vypůjčili.

Ty domy byly opravdu k nerozeznání od domů, které by člověk v té době nejspíš ve městech míjel. Dobové nápisy nad prodejnami, zajímavý byl i vstup do divadla, které tam nebylo, protože interiér divadla byl v Letňanech.

Domky byly do detailu zdobené ze strany, odkud se natáčelo. Dokonce i trávu a břečťan naaranžovali tak, že nic nebylo poznat. Přitom domky z druhé strany byly jen samé trámy, zavětrování a konstrukce, na kterou se kotvily pohledové desky a fasády.

Procházení se po této ulici bylo opravdu nepopsatelné. Procházel jsem se tam úplně sám, nikde nikdo a i přesto, že jsem v roce 1936 zdaleka ještě nežil, bylo to naprosto úžasné, člověk se vžil do své situace. Že jste se najednou pomocí stroje času nepřenesli do jiné doby dokazovaly jen zadní strany domů a plastový stůl, který zůstal po aranžování domů uprostřed náměstí v této předválečné době, kde by se již napětí ve společnosti dalo krájet.