Diskuze

Naše babi s dědou přesně nikdy nic nechtěli, max. co nutně potřebovali - papuče, pyžamo, šampón... Teď už tu nejsou, ale teď jsou v babičkovském věku už rodiče, a protože jsou svěží (a dokud to jde), tak jim kupujeme nebo je zveme na zážitky. Na společnou večeři, výlet lodí nebo teď máme v plánu vyhlídkový let, kde bychom letěli ve třech. Mně to nadchlo jako myšlenka na společně strávený čas, tak sdílím (odkaz smazán - spam) ... a zažijí něco nového, co by jinak sami nepodnikli.

Jsem dědeček a potřeboval jsem polohovací křeslo na spaní, když mne bolela v leže ramena. Naděluji si nejraději sám. Teď zrovna babičce kolekci zlatých medailí o Golemovi a rabínu Bezalelovi. Před časem to byl mražák, el.bota, pračka, bude to asi digit. televize. Dostali jsme poukaz do lázní, ale pro nemoc byl vrácen. Potřebuji vlepit nové čelní sklo do auta a opravit lak. Jo a musím příští rok opatřit konečně plynové topení do domu. Zatím je to tak, že dělám Mikuláše, Ježíška i vola současně a dohromady stále já a asi to lepší nebude. Mám cukrovku a mám rád hořkou čokoládu ( jenže tu má rád každý) a nepřinese ji nikdo.

Já vždy sáhnu po jídelním dárku plus kalendáře a tak :). U nás se vždy babička čertí že i tak jsme utráceli moc a pak nám to strká zpět :D, někdy to je težký no.

Já jim vyrábím křížoffky nebo kalendář z vlastních fotek.