Krásná zahrada je více, než jen kousek zeleně

Pro některé je to jen nutná práce, já si zahradničení a budování zahrad opravdu užíval. A doufám, že ještě užívat budu. Především rozsáhlé skalky poseté několika stovkami rostlin bylo to, u čeho jsem vydržel celé hodiny pracovat a přesto můžu říct, že i když fyzicky to byla mnohdy náročná práce, dokázal jsem vypnout a odpočívat.

Skalka je ale jen malá část podle mne dokonalé zahrady. Zahrada, se kterou bych byl spokojen je uzavřená, to znamená, že všechny ploty jsou neprůhledné, obrostlé popínavými rostlinami. Pravidelný obdelníkový tvar zahrady je narušen okrasnými stromy, které se velikostně stupňují k plotu, před nimi jsou menší keře a rostliny. Zahrada by měla být tajemná, nemělo by z žádné části být vidět celou zahradu. Také nikde není vidět plastové kompostéry, keramické trpaslíky a podobné hrůzy. To je stejné jako dávat do akvária s rybičkama umělé rostliny a plastového potápěče s keramickým potopeným korábem a kolem nasypat hromady mořských mušlí.

 

Vchod do zahrady za domem by měl být také ohraničen stromy a keři, určitě ne ale řadou stejných tůjek, jak to je poslední dobou všude zvykem. Trávník by měl být ohraničen křivkou, aby na zahradě nebylo nic rovné, aby vše působilo sice upraveně, ale rozhodně ne geometricky.

Důležité je, aby vše spolu hrálo. Jak velikosti keřů a stromů, tak tvarem listů a barev rostlin a i jejich květů. Nevypadá moc dobře, když v jedno období kvete jedna část zahrady jen žlutě. Vše musí být promyšlené do posledního detailu.

Posezení by mělo být dřevěné, podstřešené, opět částečně zarostlé popínavkami a vyššími druhy rostlin, třeba úzkolistý kosatec, denivka nebo čechrava. Nikde nic, co by narušovalo přírodní vzhled. Prostě takový malý uzavřený deštný prales, kde člověk nalezne po náročném dni v práci odpočinek. Žádné rušení zvědavým sousedem nahlížejícím mezi latěmi plotu.

Jak si představujete krásnou zahradu k odpočinku Vy?