O to to bylo těžší. V té době jsme nebyly schopni využívat 3D software, který by nám tak náročnou práci usnadnil tím, že by se dal vytvořit 3D počítačový model a všechny rozně kroucené díly by se daly narovnat a my bychom si usnadnili již tak náročnou práci. Tohle ale nikdo z nás ani v okolí neuměl a tak některé díly vznikaly mnohdy vylučovací metodou pokus - omyl. Tato stavba je tak náročná, neobsahuje žádné rovné stěny, všechny jsou zakulaceny, střechy jsou klopené opět s obloukovým tvarem. Když se nad tím momentálně zamyslím, nechápu, jak jsme to zvládli takhle rychle a tak přesně. Vše muselo být přesné, hlavně proto, že jsme nechtěli použít žádné barvy, které by zakryly nepřesnosti. Nebylo čím maskovat, tedy vše muselo být naprosto skvělé.
Jako jediné podklady co jsme měli byla projektová tištěná dokumentace od památkového ústavu v Brně a pár fotek z internetu. Pracovalo se na modelu pořád, přes víkendy, po večer, občas po nocích, ke konci termínu se stříhaly díly i při výuce na koleni, jen aby se to zvládlo.
Výzva byla obrovská. Vybrali jsme si opravdu náročnou stavbu, náročné provedení v šibeničním termínu a dali jsme do toho vše. Pokud by se nám podařilo uspět, byla před námi možnost usnadnit si přijímačky na vysokou a prostě dostat se na výšku bez stresu ze zkoušek.