Jak jsem stavěl model Regionálního centra v Olomouci

Na okna jsem použil modrou folii, na zpevnění karton, na stromy modelářskou hmotu. Protože jsem potřeboval udělat model pro komerční využití, musel jsem si udělat i vlastní modely miniaut.

Začátek byl těžký, takový typ modelu jsem ještě nedělal, ale rozhodně jsem měl chuť jej dokázat udělat. Začal jsem sice na dost podivném místě - uprostřed modelu, ale aspoň jsem udělal první zaoblenou část a tak nějak jsem se inspiroval, že to prostě zvládnu.

Poté jsem se vrhl na celou spodní část modelu. Protože model nebyl osazen do země rovnoměrně, ale v některých částech byl terén o patro, či dvě níže, musel jsem vytvořit i "sklep". Pro srovnání velikosti přiložena kalkulačka. Měřítko stavby bylo stanoveno na 1:300, především proto, že jsem měl v plánu vybudovat i blízké okolí zástavby Olomouce a zároveň jsem potřeboval model udělat alespoň relativně skladný. Tedy velikost podstavy celého modelu včetně náměstí byla 1 x 1 metr. Využíval jsem několika typů lepidel, Vše jsem dělal stylem vyloučení omylu. Práce postupovaly docela pomalu, každý díl jsem si musel převést ze 3D do roviny, následně dostat do měřítka a vytisknout. Některé malé část, kde bylo hodně proslení, viz levá část (nyní ještě prosklení chybí) mi daly opravdu hodně zabrat. Nedalo se tam rozumně dostat prosklení, které by drželo tvar tak dlouho, než lepidlo přischlo. Vždy se folie trochu pohnula a mohl jsem začít znovu. Jenže po pár přilepení vedle byly některé papírové části dosti poškozené, takže bylo nutné je opět vyměnit.

Povedlo se, tak jsem se mohl vrhnout na lepení dalšího patra. Opět pro sorvnání velikosti tužka. Tady byl velký problém spojit papírovou stropní desku s celoproskleným patrem a to tak pevně, aby nedocházelo k prohnutí i při vyšším zatížení celé výškové budovy, která zatím byla pouze v plánu. Zde bylo nutné využít vteřinového lepidla, které ale naleptávalo folii a zároveň rozmazávalo lihový fix, který jsem použil na zakreslení rámů oken, tedy na folii. Dovytvořil jsem i přední vstupní portál, který je nyní "ve vzduchu" právě kvůli rozdílným výškám terénu v okolí stavby. Po řádném zaschnutí a dolepení posledních problémových míst jsem začal uvažovat, jak pevné vytvořit celé bočnice výškové části budovy tak, aby byly dostatečně pevné a nedošlo k poškození. Vymyslel jsem tedy zpevnění dvojitým podlepením a zpevnění folií, která tvořila zasklení celé budovy. Tím došlo k vytvoření pevného "železobetonového" skeletu.

Samozřejmě nebylo jednoduché skelet dostatečně srovnat . Důležité bylo, dostat mezi tyto hlavní nosné části budovy prosklení, které bylo od spodního patra až do nejvyšších pater. Také jsem musel vymyslet balkony, které byly opět železobetonové s proskleným vstupem. Vytvořil jsem jeden hluboký balkon, který jsem pak byl schopen použít do všech pater. Pak následovalo vytvoření drobných detailů, jako je betonové a železné zábradlí, které se nachází kolem velkých ploch, které jsem přístupné návštěvníkům budovy. Když se podařilo srovnat hlavní skelet, přilepit meziprosklení a balkony, bylo nutné ještě pro jistotu celou konstrukci vnitřně zpevnit. Což opět nebylo jednoduché, především kvůli vzhledu modelu, neboť kvůli velkému poštu skel, by byla každá vnitřní zpevňující konstrukce vidět. Po drobných útrapách problém vyřešen a mohl jsem se pomalu vrhnout na další části modelu.