První půst začal - vlastní zkušenost

Poslední jídlo jsem si dal v pátek večer ve 22:00. Abych se navečer nenapral něčím tučným, dal jsem si sýr cottage se zeleninou.

Ráno po probuzení okolo 8 hod jsem měl plnou hlavu toho, že nesmím nic jíst. Psychika je u toho zatím nejtěžší, protože neustále myslím na to, že minimálně do zítřejších 10 hod ráno (půst 36 hod) nesmím nic jíst. Pořád mi ta myšlenka probíhá v hlavě. Hlad ještě nějak výrazný nemám, ale něco bych si dal. U sebe mám pořád dostatek vody, když bude žízeň nebo hlad. Zkusím se držet pořekadla, že hlad je převlečená žízeň a místo piva si dám vodu.

Ve dvanáct hodin začíná drobná krize. Dostavil se hlad a chuť už téměř na cokoliv, co se dá pozřít. Rozhodl jsem se svůj první půst trávit u televize, ale nikdy jsem si neuvědomoval, kolik reklam na různé pochutiny v těch pár minutách reklamního času se objevuje. Musím vymyslet něco, co mi nebude připomínat můj hlad. Asi se půjdu projít ven.
Ve 13 hodin hlad ustal. Přestal jsem mít i chuť pořád otvírat lenici, že bych si něco dal. Cítím se dobře.

Až do 20 hod jsem neměl vůbec hlad. Pak, protože jsem zvyklý se večer naládovat po celém dnu, kdy nemám čas (tady je problém, proč jsem přibral), jsem začal mít nesmírnou chuť na cokoliv. Tak jsem raději šel spát. Ráno jsem měl už docela stažený žaludek, V 10 hod jsem si dal zeleninu.

Jsem ale moc rád, že jsem si to naplánoval na víkend. Dnes bych asi nechtěl nikam jít, protože trochu lítám. Ono prát do sebe 36 hodin vodu je sice asi dost očistné, ale když na to tělo není zvyklé, je třeba si dát na toaletu rezervačku.